28 C 245/2024-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 11 628,24 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 991,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 742,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 11 628,24 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 795 Kč, částku 6 186,22 Kč, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ 13 000, a žalovaným došlo dne 17. 3. 2021 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s příslušenstvím ve výši 17 184 Kč spočívajícím v kapitalizovaném smluvní úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Uvedené se zavázal splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Žalovaný uhradil celkem 16 356,01 Kč, tedy neuhradil sjednanou částku řádně a včas, když úvěr nebyl zesplatněn a splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. 17. 5. 2022. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny, nesplaceného kapitalizovaného úroku, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru, nesplaceného inkasního poplatku, smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení a dále účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání (odchozí dopis, odchozí dopis doručeně, odchozí telefonický hovor, osobní návštěva) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za každý započatý den prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byla řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.4. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 se společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru, které postupitel uzavřel jako věřitel, v příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označeným jménem, příjmením, rodným číslem) uvedením čísla smlouvy. V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 2. 1. 2024 oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy č. , hodnota, , na nového věřitele, žalobkyni. Dle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán dne 3. 1. 2024.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 17. 3. 2020 mezi , právnická osoba, ., právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 20 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 37 184 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 1 925 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 859 Kč, a poplatku za inkasu plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 3 600 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru.6. Před uzavřením smlouvy o úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři „Žádost o úvěr“, který byl žalovaným a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně podepsán dne 17. 3. 2021. Ve formuláři je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, zaměstnání bylo ověřeno dle výplatních pásek a pracovní smlouvy. Příjem žalovaného je 28 871 Kč, náklady na bydlení, energie 10 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 6 320 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 2 100 Kč, jiné náklady (oblečení) 500 Kč, žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný a má jedno vyživované dítě do 26 let, dosažené vzdělání je střední s maturitou.7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby prostřednictvím advokáta výzvou ze dne 9. 4. 2024, ve lhůtě do 19. 4. 2024. Dle poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 10. 4. 2024.8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.9. Žalobkyně předložila k důkazu dopisy ze dne 5. 2. 2024, jehož obsahem je oznámení o postoupení pohledávky žalovanému a výzva k uhrazení dluhu, avšak nedoložila odeslání tohoto dopisu, a dále výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, v němž jsou uvedeny data telefonických hovorů dlužníkovi a data osobní návštěvy dlužníka, k těmto úkonům však nepředložila ani neoznačila důkazy k prokázání, že se uskutečnily.10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovanému) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.11. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, předložená „žádost o úvěr“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v přísluš