28 C 266/2024-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek ve výši 12 689,30 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 779,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 943,61 Kč, zákonného úroku z částky 12 689,03 Kč za dobu od 23. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 22,99 % ročně z částky 9 744,03 Kč za dobu od 2. 8. 2023 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , uzavřenou mezi právní předchůdkyni žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovaným dne 14. 3. 2018. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty, byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné splátky, využila banka svého práva sjednaného v obchodních podmínkách a dne 1. 8. 2023 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Žalovaný po poskytnutí úvěrového rámce ke dni zesplatnění čerpal peněžní prostředky ve výši 21 928,48 Kč, a uhradil celkem částku 2 688,56 Kč (tyto údaje žalobkyně uvedla ve formě tabulky s daty jednotlivých čerpání a úhrad). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním. Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb, občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2024, dohody o úhradě úplaty ze dne 13.2. 2024, potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 21. 2. 2023, přílohy č. 1 (seznam postupovaných pohledávek), soud zjistil, že , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník se ve smlouvě dohodly o postoupení pohledávek. V seznamu postoupených pohledávek je specifikována pohledávka za žalovaným (označený jménem, příjmením) označením čísla smlouvy. Byla splněna sjednaná podmínka účinnosti postoupení pohledávek, zaplacení úplaty. V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 27. 2. 2024, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, , na nového věřitele, žalobkyni.5. Ze „Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, “ soud vzal za prokázané, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný jako klient s , právnická osoba, . jako bankou dne 14. 3. 2018. Ve smlouvě si žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně sjednali, poskytnutí revolvingového úvěru žalovanému, který bude čerpán platebním prostředkem – kreditní kartou, smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, banka se zavazuje, že poskytne klientovi prostředky do výše úvěrového rámce 10 000 Kč a klient se zavazuje takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky spolu s poplatky a plnit sjednané smluvní povinnosti.6. Z „Žádost o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty“ soud zjistil, že žalovaný při podání žádosti vyplnil k požadavku právní předchůdkyně žalobkyně následující údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Bydlí v družstevním bytě, dosažené vzdělání základní, je svobodný, je invalidní důchodce, průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce je 9 241 Kč, ostatní nezbytné měsíční náklady 0 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti je 30 000 Kč, počet zdrojů příjmů 1, srážky ze mzdy 0 Kč, jiné měsíční splátky 0 Kč, počet vyživovaných osob 0.7. Z „Platební historie“ má soud za prokázané, že žalovaný celkem čerpal 21 928,48 Kč, a uhradil celkem částku 27 688,56 Kč.8. Z „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ ze dne 13. 8. 2024, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru vypočetla disponibilní částku pro splácení úvěru tak, že od příjmů byly odečteny interní splátky (2 527,58 Kč), externí splátky a životní náklady v částce 4 345,22 Kč. Do výdajů byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, částka životního minima dle nařízení vlády 40/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěná z veřejných databází.9. Z „Upomínka – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru“ ze dne 1. 8. 2023, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že zesplatňuje pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vyzývá jej k úhradě dluhu ve výši 13 632,64 Kč do 15. 8. 2023.10. Z „Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 21. 5. 2024, soud zjistil, že touto výzvou byl žalovaný advokátem zastupujícím žalobkyni vyzván k úhradě dluhu vzniklého ze smlouvy o revolvingovém úvěru a o vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , ve lhůtě do 5. 6. 2024.11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět ani částečně. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Žalobkyně zakládá nároky uplatněné žalobou na smlouvě uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 14. 3. 2018, na tuto smlouvu dopadá regulace zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen „ZoSÚ“), smlouva naplňuje znaky smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 tohoto zákona, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, jak její obsah ve vazbě na účel zákona vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ú