28 C 332/2023-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 92 840 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 823,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 286,97 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 57 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úrok ve výši 20,74 % ročně z částky 57 000 Kč za dobu od 2. 6. 2023 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 10. 6. 2021 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 57 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a odměnou za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek v 80 pravidelných týdenních splátkách po 1 400 Kč splatných tak, že splatnost poslední splátky byla dne 22. 12. 2022. Žalovaný v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný uhradil celkem 19 100 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.4. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 1. 6. 2023 si společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednali (čl. I. smlouvy) postoupení pohledávek postupitele na postupníka vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovaných s seznamu pohledávek, pohledávky jsou postupovány s účinností ke dni uzavření smlouvy. V příloze smlouvy – seznamu postupovaných pohledávek je specifikována pohledávka za žalovaným (označeným jménem, příjmením, rodným číslem a uvedením čísla smlouvy). V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 23. 6. 2023, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán prostřednictvím České pošty s. p. téhož dne, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy č. , hodnota, , na nového věřitele, žalobkyni, a vyzývá jej k uhrazení dluhu ze smlouvy do deseti dnů od doručení výzvy.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 10. 6. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně poskytne žalované částku 57 000 Kč a žalovaný se zavazuje zaplatit za poskytnutí částky úrok sjednaný pevnou částkou ve výši 9 690 Kč, administrativní poplatek ve výši 11 400, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 32 490 Kč a poplatek za pojištění 1 860 Kč. Celkovou částku žalovaný uhradí v 80 týdenních splátkách, ve výši 1 400 Kč, resp. poslední splátka je ve výši 1 340 Kč, první splátka je splatná 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Ve smlouvě je v článku 2.1. uvedeno, že podpisem smlouvy žalovaný potvrzuje převzetí jistiny. V kartě zákazníka (žádost o spotřebitelský úvěr) podepsané žalovaným a osobou oprávněnou jednat za právní předchůdkyni žalobkyně je uvedeno, že žalovaný žádá o poskytnutí úvěru ve výši 57 000 Kč, obsahuje údaje o osobních a majetkových poměrech žalované, je v ní uvedeno, že žalovaný je svobodný, s nejvyšším dosaženým vzděláním středoškolským, bydlí v pronájmu v domácnosti s partnerkou, nemá žádné nezaopatřené děti, je zaměstnaný, je uveden zaměstnavatel, výše příjmu je 21 325 Kč, výdaje na bydlení jsou uvedeny ve výši 6 770 Kč a osobní výdaje 4 500 Kč, vyživovací povinnosti má ve výši 500 Kč (paušál), je tedy kalkulováno z celkovými příjmy 21 325 Kč a výdaji ve výši 11 770 Kč. Údaje měly být ověřeny z výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy a bankovních výpisů. U ověřených dokumentů je uvedeno, že je nutné pořídit kopie alespoň jednoho typu z ověřovaných dokumentů na straně příjmů a výdajů. žalobkyně dále doložila listiny označené v „kartě zákazníka“ dle kterých měly být ověřeny příjmy a výdaje žalovaného, a to mzdový výměr ze dne 30. 11. 2020, ze dne 24. 10. 2019, pracovní smlouvu ze dne 5. 11. 2019, výplatní lístky za měsíc březen a květen 2021, výstup z aplikace mobilního bankovnictví o provedení platby ve výši 6 770 Kč poznámkou „nájemné skupeň“, první stranu nájemní smlouvy a první stranu dodatku č. 1 nájemní smlouvy, z čehož soud došel k závěru, že příjem žalovaného a výše nájemného, tak jak jsou zachyceny v „kartě klienta“ byly na základě těchto listin ověřeny.6. Žalovaný byl dopisem ze dne 29. 9. 2023, který byl odeslán 2. 10. 2023, vyzván k uhrazení dluhu ve lhůtě do 14. 10. 2023, jak bylo zjištěno z výzvy samé a poštovního podacího lístku.7. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.8. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovanému) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Soud má zato, v souladu s ustálenou judikaturou, vycházející z premis stanovených Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, je nutno pro závěr o postupu s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, trvat na tom, že poskytovatel úvěru se nemá spokojit pouze s tvrzeními od spotřebitele, ale musí mít tato tvrzení ověřena z jiných zdrojů. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr.9. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených důkazů vyplývá, že byly ověřovány příjmy a výdaje žalovaného spočívající ve výdajích na bydlení. Z předložených listinných důkazů není zřejmé, zda částka uvedená jako náklady na bydlení, je úplnou částkou zahrnující i zálohy na služby spojené s užíváním bytu nebo toliko samotné nájemné. Za zásadní soud považuje, že při posouzení úvěruschopnosti nebyly zjišťovány a ověřovány další závazky žalovaného, ačkoli tak lze učinit nahlédnutím do příslušných registrů, a dokonce nebyl žalovaný prověřen v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Z provedeného dokazování tak soud dospěl k závěru, že