28 C 346/2023-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek v souhrnné výši 32 896 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 820,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 919,92 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 094,92 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku z částky 13 013,51 Kč za dobu od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne 27. 10. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Poslední splátku tak byla povinen uhradit nejpozději do 27. 12. 2022. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 16. 12. 2021 ve výši 2 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 13 013,51 Kč; na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 081,41 Kč; na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 6 292 Kč; na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 194,79 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 314,29 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 s účinností ke dni 7. 8. 2023, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, na jednání soudu dne 15. 2. 2024 uvedl, že smlouvu uzavřel, částku 15 000 Kč dostal, před uzavřením smlouvy nebyl dotázán na to jestli hradí jiné úvěry, v jaké výši má splátky.3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Ve smlouvě o postoupení pohledávek podepsaného dne 2. 8. 2023 za postupitele i za postupníka, se společnost , právnická osoba, . IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ 13 000, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 smlouvy,. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označeným jménem, příjmením, adresou, rodným číslem) uvedením čísla smlouvy a pohledávky. V dopise „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 15. 8. 2023 oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy č. , hodnota, , na nového věřitele, žalobkyni.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 27. 10. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 15 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 27 888 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 1 444 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč, a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru. Z transakční historie ke smlouvě soud zjistil, že žalobkyně eviduje úhradu v celkové výši 3 992 Kč.6. Před uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři „Žádost o úvěr“, který žalobkyně předložila soudu k prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Formulář je podepsán žadatelem o úvěr a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně dne 27. 10. 2021. Ve formuláři je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, má příjem ve výši 14 425 Kč, jako podklad pro ověření příjmu je uvedena listina označená „výplatní pásky a pracovní smlouva“, výdaje na bydlení a energie činní 2 000 Kč, na dopravu, jídlo, léky, osobní náklady činní 3 860 Kč, výdaje oblečení 500 Kč, souhrnem tedy 6 360 Kč, je vypočten použitelný měsíční příjem ve výši 8 065 Kč. Žalovaný bydlí u rodičů a nemá žádnou vyživovací povinnost. Kolonka měsíční splátky stávajících půjček je nevyplněna.7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 1. 11. 2023, ve lhůtě do 16. 11. 2023. Dle poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 2. 11. 2023.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovanému) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) ve znění účinném od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021, neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, předložená „Žádost o úvěr“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), a v návaznosti na vyložený účel zákona je v těchto rozhodnutích definovaný obsah odborné péče, se ktero