115 C 346/2025-20 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 24 871 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 8. 12. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původní věřitelky – společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 20. 3. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku ve lhůtě do 8. 12. 2024. Tuto svou povinnost nedodržela, dosud neuhradila ničeho na poskytnutý úvěr. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, vycházela z veřejně přístupných databází dlužníků a rovněž ze své interní databáze a dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna splatit poskytnutý úvěr. Žalobkyně připojila k žalobě smlouvu o postoupení žalované pohledávky.2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/19963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto procesním postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 9. 10. 2025. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní, na kterou byla postoupena žalovaná pohledávka pod pořadovým číslem , hodnota, v rámci seznamu postoupených pohledávek. Z dopisu ze dne 15. 1. 2025 bylo zjištěno, že společnost Zaplo Finanace s. r. o. oznámila žalované, že došlo k postoupení žalované pohledávky a žalobkyni.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřely dne 20. 3. 2024 společnost , právnická osoba, a žalovaná, předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 30 denní lhůtě ode dne jeho poskytnutí. Úvěr měl být poskytnut na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná podepsala Smlouvu za pomocí prostředků komunikace na dálku – uvedením verifikačního kódu. Žalovaná uvedla bydliště na adrese , adresa, .7. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, .8. Z výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 20. 3. 2024 na bankovní účet žalované částku 12 000 Kč.9. Z dopisu ze dne 15. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení dopisu a zároveň ji upozornila na podání žaloby v případě nezaplacení.10. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.11. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalované dne 20. 3. 2024 převodem na její bankovní účet částku 12 000 Kč. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.15. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaná byla při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitelky, právní předchůdkyně žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. že by zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované z právního titulu Smlouvy částku 12 000 Kč, kterou dle tvrzení žalobkyně žalovaná dosud neuhradila, a proto soud zavázal žalovanou k zaplacení žalobkyni této částky jakožto dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel (žalovaná) povinen vrátit dosud neuhrazenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná je v řízení pasivní, nevznikl tak spor o to, kdy nastala splatnost žalované pohledávky, soudu nejsou známy finanční možnosti žalované, případně zda žalovaná je vůbec ochotna dluh splácet, a proto není možné určit „dobu přiměřenou jejím možnostem“ ke splácení zbývající části dosud neuhrazené jistiny úvěru. Z toho důvodu se splatnost odvíjí od dopisu ze dne 15. 1. 2025, ve kterém žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě tří dnů ode dne doručení a dopis byl doručen podle § 573 o. z. dne 20. 1. 2025 (dne 18. 1. 2025 byla sobota). Ode dne 24. 1. 2025 se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacení žalované částky a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvního úroku ve výši 12 871 Kč, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.