21 C 242/2025-61 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 69 143,71 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 24. 7. 2022 smlouvu smlouva o úvěru k účtu č. 785118661157/0100, podle které vyplatila žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně proto úvěr zesplatnila a domáhala se po žalovaném zaplacení celé dlužné částky, kterou ke dni 16. 4. 2025 vyčíslila na 75 177,22 Kč. Dosud žalovaný zaplatil za celou dobu na úvěr pouze 57 330,64 Kč. Na výzvu žalobkyně před podáním žaloby, žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:4. Ze smlouvy o úvěru registrační číslo 99036197484 soud zjistil, že smluvními stranami byla žalobkyně a žalovaný. Ve smlouvě byly uvedeny parametry spotřebitelského osobního úvěru takto: celková výše úvěru 100 000 Kč, bez uvedení účelu; doba trvání úvěru 60 měsíců se splatností do 15. 7. 2027; zápůjční úroková sazba 11,50 % ročně a výše anuitní splátky 2 227 Kč; výše RPSN 12,11 %; celková splatná částka spotřebitelem 132 023,63 Kč; termín čerpání úvěru do 1. 8. 2022 s tím, že úvěr bude čerpán na účet. Smlouva byla podepsána dne 24. 7. 2022 elektronicky, prostřednictvím aplikace mobilní banka. Další podmínky smlouvy a informace o úvěru byly upraveny v obchodních podmínkách a sazebníku (Sazebník , právnická osoba, pro občany, Sazebník , právnická osoba, pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby, podnikatele a právnické osoby, Všeobecné podmínky , právnická osoba, , Standardní informace o spotřebitelském úvěru , právnická osoba, ).5. Z návrhu na poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že má příjem ze závislé činnosti ve výši 30 000 Kč měsíčně a příjem z podnikatelské činnosti ve výši 350 000 Kč ročně. Dále uvedl, že jeho výdaje činí 15 000 Kč měsíčně (12 000 Kč na bydlení a 3 000 Kč ostatní). A učinil prohlášení o svém zdravotním stavu (Prohlášení o zdravotním stavu). Žalovaný neměl záznamy v registru dlužníků (Výpis z registru SOLUS). Příjmy žalovaného ověřila žalobkyně z přehledu příchozích úhrad na účtu žalovaného za měsíc leden 2022 až červen 2022 (čl. 26-28).6. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, ze dne 26. 7. 2022, bylo zjištěno, že žalovaný úvěr ve výši 100 000 Kč načerpal dne 25. 7. 2022.7. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení nedoplatku ze spotřebitelského úvěru opakovaně v písemných upomínkách (Upomínka ze dne 19. 11. 2024, 25. 9. 2024. 10. 10. 2024, 21. 10. 2024).8. Ke dni 24. 7. 2022 žalobkyně evidovala zůstatek úvěru ve výši 65 953,71 Kč (Historický výpis k úvěru)9. V dopise ze dne 29. 1. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky úvěru evidovaného k účtu 785118661157/0100 (Výzva k okamžitému splacení dluhu).10. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného v dopise ze dne 25. 3. 2025 k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 7. 2022 uzavřené s , právnická osoba, (Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka). Tuto výzvu podal k přepravě prostřednictvím poštovního operátora PNS (Podací arch ze dne 27. 3. 2025).11. Soud neprovedl důkaz listinami předloženými žalobkyní (2 × výzva k okamžité úhradě ze dne 29. 1. 2025 na čl. 50 a čl. 51), které se týkají jiných úvěrových smluv.12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:13. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru.18. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).19. Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřil dosavadní platební morálku žalovaného v dostupných registrech a ověřil příjmy žalovaného z přehledu příchozích úhrad na účtu žalovaného za dobu 6 měsíců před poskytnutím úvěru. Příjmy domácnosti ani výdaje žalovaného ověřeny nebyly. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. A smlouva je tak absolutně neplatná.20. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je povinen ji vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností.21. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny ve výši 42 669,36 Kč (100 000 Kč 57 330,64 Kč). Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).22. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).23. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.24. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro upřesnění soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).