21 C 276/2025-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 21 375 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 18. 9. 2022 smlouvu 535427754 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit celkem částku 31 708 Kč v pravidelných 78 splátkách po 407 Kč týdně. Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši 9 850 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Ve věci provedl soud dokazování a zjistil tyto dílčí skutečnosti.4. Z listiny označené jako zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr podepsané dne 18. 9. 2022 bylo zjištěno, že ve formuláři jsou vyplněny údaje o žalovaném, který vykonává pomocné práce. Jeho čistý příjem činí 25 134 Kč a další příjmy domácnosti činí 36 451 Kč, tedy příjmy celkem 61 585 Kč. Jako běžné měsíční výdaje byly uvedeny výdaje na splátky 0 Kč, externí a na interní splátky 0 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele byly uvedeny ve výši 6 724 Kč. Dále bylo označeno, že příjmy byly ověřeny z výplatní pásky, ručně dopsáno za 7, 8, 2022.5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. smlouvy 535427754, bylo zjištěno, že byla podepsaná 18. 9. 2022 smluvními stranami, společností , právnická osoba, a žalovaným. Podle smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek 16 708 Kč, zahrnující úrok 11 770 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit činila 31 708 Kč, a to v 78 splátkách týdně po 407 Kč.6. V dopise ze dne 27. 1. 2025 předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že pohledávku z výše uvedené smlouvy postoupil žalobkyni. (Oznámení o postoupení pohledávky).7. Žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 27. 2. 2025 (Podací lístek).8. Zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 16. 4. 2025 (Podací lístek).9. Zástupkyně žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy uzavřené dne 18. 9. 2022 se společností , právnická osoba, , v dopise ze dne 16. 4. 2025 (Předžalobní upomínka).10. Původní věřitel , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník mezi sebou uzavřeli smlouvu, podle které se dohodli, na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek, že postupitel postupuje za podmínek sjednaných ve smlouvě pohledávky postupníkovi, a to pohledávky uvedené v příloze č. 1 smlouvy (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 a Příloha č. 1 seznam postoupených pohledávek.11. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovanému byla dne 18. 9. 2022 vyplacena částka 15 000 Kč a žalovaný splatil v nepravidelných splátkách celkem částku 9 850 Kč.12. Uvedená dílčí skutková tvrzení představují současně skutkový závěr soudu.13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:14. Podle § 2390 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o zápůjčce (§ 2390 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením této žaloby (§ 1879 o. z.). Žalobkyně tak byla oprávněna k podání žaloby.19. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).20. Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel spotřebitelského úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházel z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání spotřebitelského úvěru o svých příjmech a výdajích a příjmech domácnosti. Poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřil příjmy žalovaného. Výdaje žalovaného ani příjmy domácnosti však ověřeny nebyly. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Smlouva je proto absolutně neplatná.21. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je povinen ji vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností.22. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (15 000 Kč 9 850 Kč).23. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).24. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).25. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.26. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro upřesnění soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).