21 C 287/2025-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalované zaplacení částky 122 691,27 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „poskytovatel úvěru“), dne 14. 12. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek. A touto smlouvou jí poskytovatel úvěru postoupil dvě pohledávky vůči žalované. První pohledávka vznikla ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 310802145 ze dne 5. 4. 2020, podle které předchůdce žalobkyně poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy částku 49 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky a úrokem v 30 splátkách po 3 906 Kč měsíčně. Žalovaná na dlužnou částku nezaplatila ničeho. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 112 742,77 Kč spolu s s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 929,38 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 422,48 Kč, úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 49 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení (pro upřesnění soud dodává, že po částečném zastavení řízení byl předmětem řízení úrok jen ve výši 15 % ročně z částky 49 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení) a zákonným úrokem z prodlení z částky 49 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (nárok č. 1). Druhá pohledávka vznikla ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 284012186 ze dne 27. 11. 2019, podle které předchůdce žalobkyně poskytl v hotovosti při podpisu smlouvy částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s oplatky a úrokem v 24 splátkách po 1 790 Kč měsíčně. Na tuto pohledávku zaplatila žalovaná 31 700 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení poplatku ve výši 9 949 Kč (nárok č. 2).2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. 310802145 soud zjistil, že dne 5. 4. 2020 smlouvu uzavřela společnost , právnická osoba, , a žalovaná, přičemž se jednalo o ručně vyplněný formulář smlouvy. Podle smlouvy se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 49 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem zahrnujícím úrok. Celková dlužná částka činila 105 453 Kč a byla splatná ve 30 splátkách po 3 906 Kč měsíčně.5. Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 5. 4. 2020 soud zjistil, že se jedná o formulář společnosti , právnická osoba, , k žádosti o spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Ve formuláři byly vyplněny údaje o žalované jako žadateli o spotřebitelský úvěr, a to čistý měsíční příjem ve výši 7 600 Kč, další čisté příjmy domácnosti 20 000 Kč, tedy celkem příjem 27 600 Kč; běžné měsíční výdaje na interní splátky činí 1 790 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele činí 2 730 Kč. Dále bylo označeno políčko pro ověřené dokumenty - jiné, složenky a ručně dopsán text „složenky 2,3/2020“.6. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 310802145 a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 284012186 v předžalobní upomínce ze dne 9. 1. 2024. Z podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně podal dne 10. 1. 2024 k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované.7. Poskytovatel úvěru , právnická osoba, vyrozuměl žalovanou v dopise ze dne 16. 12. 2022, že žalobkyni postoupil pohledávky ze smlouvy číslo 284012186 a smlouvy číslo 310802145, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. (Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022).8. Z přehledu plateb – tabulka umoření ze dne 19. 12. 2022 ke smlouvě č. 284012186 soud zjistil, že žalované byl dne 27. 11. 2019 poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná zaplatila dne 13. 12. 2019, 16. 1. 2020, 17. 2. 2020 a 16. 3. 2020 vždy částku 1 800 Kč, tj. 4 x 1 800 Kč = 7 200 Kč, a dne 5. 4. 2020 zaplatila 24 500 Kč, tedy zaplatila celkem 31 700 Kč.9. Z přehledu plateb – tabulka umoření ze dne 19. 12. 2022 ke smlouvě č. 310802145, soud zjistil, že dne 5. 4. 2020 byla žalované vyplacena částka 49 000 Kč, ale žalovaná nezaplatila žádnou splátku.10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 284012186 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Podle výslovného ujednání ve smlouvě uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2390 občanského zákoníku, podle které se společnost , právnická osoba, zavázal poskytnout žalované částku 20 000 Kč, a to na refinancování spotřebitelského úvěru č. 545305176 částku 4 893 Kč. A žalované tak bude vyplacená částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky, tedy částka ve výši 15 107 Kč. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru tak náleží poplatek ve výši 19 843 Kč, zahrnujícím také úrok ve výši 11 751 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 49 %, jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Křížkem byla zaškrtnuto, že zákazník potvrzuje, že má zájem dobrovolně přistoupit k volitelnému doplňkovém pojištění a celková dlužná částka sestávající z jistiny úvěru, poplatků a částky pojistného činí 42 939 Kč a je splatná formou 24 splátek, splatných ke konci splátkového období a výše první splátky činí 1790 Kč. Smlouva byla oběma stranami podepsána dne 27. 11. 2019.11. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 27. 11. 2019 soud dále zjistil, že se jedná o ručně vyplněný formulář společnosti , právnická osoba, , k žádosti o spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč s měsíční splatností. Jsou zde uvedeny osobní údaje o žalované, podle kterých má žalovaná příjem 7 600 Kč a 1 600 Kč. Dále byly uvedeny čisté příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč, celkem tedy příjem 34 200 Kč a běžné měsíční výdaje na externí i interní splátky ve výši 0 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele 4 500 Kč. Jako ověřené dokumenty bylo zaškrtnuto políčko jiné, ručně doplněno „složenky 10,11/2019“.12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, soud zjistil, že se jedná o smlouvu uzavřenou mezi , právnická osoba, , jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem, podle které si postoupili pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce či zápůjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy a smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami a uzavřena dne 14. 12. 2022. Takto byly na žalobkyni převedeny pohledávky z obou smluv, které jsou předmětem tohoto řízení ( Seznam postoupených pohledávek, a to str. 47 a str. 52).13. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:14. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť v řízení prokázala, že jí poskytovatel úvěru pohledávku již dříve (před podáním žaloby) postoupil smlouvou o postoupení pohledávek. A žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni nejpozději doručením žaloby v tomto řízení [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].15. Obě smlouvy posoudil soud jako smlouvy o zápůjčce, neboť poskytovatel úvěru přenechal žalované peníze tak, aby je užila podle libosti a po čase je vrátila [§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].16. Současně soud s ohledem na postavení účastníků (poskytovatel úvěru jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel) posoudil smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)]. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalované (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).17. V řízení bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že vycházel z údajů o příjmech a výdajích sdělených žalovanou. Příjmy žalované byly při vyřizování žádosti o úvěr ověřeny. Tvrzené příjmy domácnosti však ověřeny nebyly. Ověřeny nebyly ani výdaje žalované. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované důkladně.18. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).19. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (49 000 Kč 0 Kč). Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Lhůta k plnění stanovená občanským soudním řádem (tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku) se jeví soudu v tomto případě