21 C 340/2025-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 52 710 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou prostřednictvím webových stránek www.rerum.cz smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 189759, podle které vyplatila žalované dne 17. 2. 2024, 25. 2. 2024, 26. 2. 2024 a 27. 2. 2024 úvěr celkem ve výši 30 000 Kč převodem na účet č. účtu , č. účtu, . Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, žalobkyně v dopise ze dne 18. 6. 2024 úvěr zesplatnila. Před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky zástupce žalobkyně v upomínce odeslané žalované dne 14. 6. 2025.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti:4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. 189759 ze dne 17. 2. 2024 bylo zjištěno, že podle této listiny smlouvu uzavřela žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč. Podle smlouvy byl úvěr úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalovaná se zavázala splatit každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru byla oprávněna splatit zcela nebo z části kdykoli během trvání smlouva. Smlouvu žalovaná podepsala potvrzením souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem 80715 v žádosti o úvěr. Další podmínky úvěru byly upraveny v obchodních podmínkách žalobkyně (soubor: „VOP , právnická osoba, _od 1 1 2022.pdf“).5. Totožnost žalované ověřila žalobkyně z kopie jejího rodného listu, fotografie průkazu zdravotního pojištění a občanského průkazu č. 215463393 (Rodný list, Evropský průkaz zdravotního pojištění a kopie občanského průkazu).6. Z listiny označené jako žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni své osobní a korespondenční údaje. Uvedla, že je zaměstnaná, svobodná, má jedno vyživované dítě, bydlí v pronajatém bytě, příjem má ve výši 30 346 Kč měsíčně a měsíční výdaje ve výši 20 000 Kč.7. Žalobkyně ověřila výši příjmů žalované za měsíc listopad 2023 až leden 2024, který v listopadu 2023 činil 32 211 Kč, za měsíc prosinec 2023 činil 23 350 Kč a za měsíc leden 2024 činil 27 621 Kč (Mzdové listy za měsíc listopad 2023 až leden 2024).8. Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, , č. účtu , č. účtu, , soud zjistil, a to [1] z výpisu z účtu č. 002 za období od 01.02.2023 do 28.02.2023, že počáteční zůstatek na účtu činil 68 051,10 Kč (celkem přišlo +115936,19 Kč a celkem odešlo 183 672,75 Kč), konečný zůstatek činil 314,54 Kč; [2] z výpisu z účtu č. 001 za období od 01.01.2023 do 31.01.2023, že počáteční zůstatek na účtu činil 1 648,43 Kč (celkem přišlo +190 658 Kč a celkem odešlo 24 255,33 Kč), konečný zůstatek činil 68 051,10 Kč; [3] z výpisu z účtu č. 003 období od 01.03.2023 do 31.03.2023, že počáteční zůstatek na účtu činil 314,54 Kč (celkem přišlo +644 857,25 Kč a celkem odešlo -644 209,26 Kč), konečný zůstatek činil 962,53 Kč.9. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že z účtu žalobkyně vedeného u platební brány ThePay byla odepsána částka 7 000 Kč na účet č. , č. účtu, dne 26. 2. 2024.10. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 10. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalované v únoru 2024 úvěr ve výši 30 000 Kč.11. Žalobkyně oznámila žalované písemně, že úvěr č. 189759 zesplatnila (Dopis ze dne 18. 6. 2024).12. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby v dopise ze dne 14. 6. 2025 k zaplacení dlužné částky (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025).13. Zástupce žalobkyně podal dne 14. 6. 2025 k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované (Podací lístek ze dne 14. 6. 2025).14. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:15. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.17. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce druhého je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru.20. Smlouva byla uzavřena v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.).21. Žalovaná smlouvu podepsala číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].22. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).23. Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že vycházel z údajů, které žalovaná uvedla při sjednávání spotřebitelského úvěru. Žalovaná uvedla, že má příjmy ve výši asi 30 000 Kč měsíčně a výdaje ve výši 20 000 Kč měsíčně. K ověření příjmů žalovaná předložila mzdové listy. Žalovanou tvrzené výdaje však ověřeny nijak nebyly, přestože z předložených výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná měla výdaje větší, než uvedla. A měsíční zůstatky na účtu byly téměř nulové či záporné. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně neověřila úvěruschopnost žalované důkladně. Smlouva je proto absolutně neplatná.24. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je povinen ji vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností.25. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (30 000 Kč).26. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).27. A pro případ, že žalovaná tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).28. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.29. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalované p