28 C 108/2025-46 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se v řízení domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 81 900 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 1. 4. 2025 do zaplacení jako přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného správcem daně, počátek řízení žalobkyně vymezila vydáním rozhodnutí o změně zajištěné částky č. j. č. j. , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2019. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém bylo rozhodnuto Odvolacím finančním ředitelstvím (dále také „odvolací orgán“) rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, ze dne 20. 7. 2020, tak že napadené rozhodnutí bylo změněno, a to tak, že výše zajištěné částky se mění z původní výše 13 556 641 Kč na 7 472 479 Kč, a současně se ukončuje účinnost zajišťovacího příkazu v rozsahu částky 6 084 162 Kč. Odvolací orgán provedl změnu rozhodnutí o změně zajištění částky z důvodu, že dílčí zvýšení zajištění daně ve výši 1 316 670 Kč provedené správcem daně v rozhodnutí o změně zajištěné částky není v dané věci přípustné, neboť nemá oporu v již vydaném zajišťovacím příkazu. Dne 27. 7. 2020 byla správci daně doručena žádost žalobkyně o úrok z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 daňového řádu, a to z částky 1 316 670 Kč, neboť v tomto rozsahu bylo shledáno rozhodnutí o změně zajištěné částky nezákonným. Správce daně rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, ze dne 12. 8. 2020 přiznal žalobkyni úrok z vratitelného přeplatku ve výši 35 746 Kč. Proti rozhodnutí o úroku z vratitelného přeplatku podala žalobkyně odvolání, které správce daně zaevidoval dne 24. 8. 2020 pod č. j. , Anonymizováno, . Správce daně, jehož rozhodnutí bylo odvoláním napadeno, tomuto odvolání nevyhověl, neshledal ani důvod pro jeho zamítnutí a zastavení odvolacího řízení, a proto toto odvolání postoupil k rozhodnutí Odvolacímu finančnímu ředitelství coby odvolacímu orgánu. Odvolací orgán rozhodl o podaném odvolání rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, ze dne 22. 3. 2021, jímž podané odvolání zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. Na základě žaloby žalobkyně bylo rozhodnutí o odvolání rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 10. 1. 2024 zrušeno a věc byla odvolacímu orgánu vrácena k dalšímu řízení. O odvolání žalobkyně pak Odvolací finanční ředitelství rozhodlo novým rozhodnutím ze dne 14. 6. 2024, č. j. , Anonymizováno, , které bylo žalobkyni doručeno dne 24. 6. 2024. Celková délka řízení tak činila (ode dne 5. 12. 2019 do dne 24. 6. 2024) 4 roky, 6 měsíců a 19 dní, přičemž do délky řízení před správními soudy se započítává i řízení před správním orgánem. Žalobkyně tvrdí, že jde o dobu nepřiměřeně dlouhou, která ji způsobila nejistotu z výsledků řízení, a požádala žalovaného dne 1. 10. 2024 o přiznání o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb.). Žalovaná o žádosti do podání žaloby nerozhodla. Žalobkyně nijak nepřispěla k průtahům v řízení. Nepřiměřenou délku řízení způsobily daňové orgány svou indolencí. Daňové orgány jsou totiž povinny učinit jednotlivé úkony v daňovém řízení v řádech dnů, max. týdnů podle § 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a nikoliv až ve lhůtě 60 dnů, jak je tomu v případě lhůt podle správního řádu. V odvolání proti rozhodnutí o změně zajištěné částky byla řešena jediná právní otázka možnosti správci daně zvýšit i snížit zajištění daně jedním rozhodnutím. Nebylo třeba provádět žádné dokazování a jednalo se jen jednoduché právní posouzení. Vůči tomu je doba přesahující 6 měsíců vyřízení tohoto odvolání zcela nepřiměřená a měla stačit lhůta o délce max. 30 dnů. Stejně tak v odvolání proti rozhodnutí o úroku z vratitelného přeplatku byla řešena jen prostá právní otázka, zda když správce daně zadržel finanční prostředky v důsledku nezákonného rozhodnutí o změně zajištěné částky, tak žalobci náleží úrok placený správcem daně. Proto se opět jednalo jen jednoduché právní posouzení. Vůči tomu je doba přesahující téměř 7 měsíců vyřízení tohoto odvolání zcela nepřiměřená a měla stačit lhůta o délce max. 30 dnů. Řízení před Krajským soudem v , adresa, trvalo od dne 11. 5. 2021 do dne 10. 1. 2024 a opět byly řešeny jen právní otázky, na což je doba 2 roky a 8 měsíců nepřiměřená. Výši zadostiučinění žalobce odvozuje od judikatury Nejvyššího soudu, konkrétně od jeho klíčového stanoviska ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (Rc 58/2011) s tím, že je třeba vycházet alespoň z částky 18 000 Kč za rok délky řízení, konrétně žalovanou částku žalobkyně vypočetla takto: 18 000 Kč za první dva roky, 2krát 18 000 Kč za další 2 roky a 6krát 1 500 Kč za zbývající 6 měsíců. Takto vypočtené odškodnění ve výši 63 000 Kč zvýšila žalobkyně o 30 %, protože je přesvědčena, že globální řízení bylo zatíženo mimořádným průtahem v řízení před Krajským soudem v , adresa, .2. Žalovaná s nárokem uplatněným žalobou nesouhlasila, namítala, že žalobkyně do celkové doby řízení zahrnuje dvě samostatná řízení, jednak řízení o zajištění DPH, respektive o změně zajištěné částky, a zároveň řízení o úroku z vratitelného přeplatku. Tyto dvě řízení mají vzájemnou souvislost, ale v kontextu odškodňovacího zákona je nelze posuzovat jako řízení jediné. Separátně je nutno vyhodnotit řízení o zajištění DPH, resp. změně zajištěné částky, které mělo svůj počátek spojený s vydáním zajišťovacího příkazu č. j. , Anonymizováno, ze dne 19. 6. 2015. Jeho konec je spojen s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, , ze dne 14. 11. 2023, kterým byla zamítnuta kasační stížnost žalobkyně. Z obsahu žaloby je zřejmé, že ačkoliv žalobkyně vymezila počátek nepřiměřeně dlouhého řízení dnem vydání rozhodnutí o změně zajištěné částky č. j. , Anonymizováno, , ze dne 5. 12. 2019, dále vylíčený průběh řízení, a především jeho konec, vymezený doručením rozhodnutí OFŘ o odvolání ze dne 14. 6. 2024, č. j. , Anonymizováno, (doručeno dne 24. 6. 2024), propojují tvrzený nárok primárně s řízením ve věci úroku z vratitelného přeplatku. Žalovaná na základě této skutečnosti tvrdí, že pro stanovení počátku trvání posuzovaného řízení je určující datum vydání rozhodnutí odvolacího orgánu č. j. , Anonymizováno, , ze dne 20. 7. 2020, neboť teprve tímto okamžikem mohl žalobkyni vzniknout případný nárok na úrok z vratitelného přeplatku. Podmínky pro vznik případného nároku žalobkyně na úrok z vratitelného přeplatku byly splněny až v souvislosti s vydáním rozhodnutím odvolacího orgánu č. j. , Anonymizováno, , ze dne 20. 7. 2020. Konec tohoto řízení je spojen s doručením rozhodnutí OFŘ o odvolání ze dne 14. 6. 2024, č. j. , Anonymizováno, (žalobkyni doručeno dne 24. 6. 2024). Podstatnou část celkové délky posuzovaného řízení (od 20. 7. 2020 do 24.06.2024), tj. cca 3 roky a 11 měsíců zahrnuje jeho průběh před správními soudy (srov. výše). Z popisu průběhu posuzovaného řízení lze shledat velmi krátké období nečinnosti. S ohledem na jeho povahu a trvání však nelze uvedený časový úsek vyhodnotit jako významný průtah. Dále se žalovaná obsáhle vyjádřila co do právní argumentace a polemizovala s právním hodnocením a interpretací judikatury obsažené v žalobě. Polemizuje zejména s názorem žalobkyně, že daňové orgány jsou povinny učinit jednotlivé úkony v řádech dnů, max. týdnů podle § 7 daňového řádu, jenž žalobkyně opírá o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1573/2021 ze dne 31. 10. 2023. K tomu uvedla že správce daně je při vyřizování příslušných podání osob zúčastněných na správě daní vázán lhůtami dle Pokynu č. MF-5, o stanovení lhůt při správě daní vydaného pod č. j. MF- 21968/2015/39. Rozhodnutá byla vydána ve lhůtách stanovených předmětným Pokynem č. MF-5. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, a to i při zohlednění kritéria významu předmětu řízení pro žalobkyni, jenž byl nepatrný. Nesouhlasila rovněž s navýšením částky odškodnění za jeden rok délky řízení o „kumulovanou inflaci“ a uvedla, že výše přiměřeného zadostiučinění musí být ve smyslu § 251d daňového řádu započtena na již vyplacený úrok z vratitelného přeplatku.3. Soud z jednotlivých dále citovaných listinných důkazů zjistil následující pro rozhodnutí relevantní skutečnosti. Co se týče obsahové správnosti a pravosti jednotlivých listinných důkazů, tak žádný z účastníků ničeho v tomto směru nenamítal a ani soud nic nevedlo k pochybnosti o správnosti a pravosti listinných důkazů, soud vzal tedy za prokázané to, co vyplývá z obsahu jednotlivých listin, jak je uvedeno dále.4. Z jednotlivých listin ze spisu Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj soud zjistil následující průběh řízení:- dne 19. 6. 2015 byl vydán a doručen do datové schránky žalobkyně zajišťovací příkaz č. j. , Anonymizováno, , kterým správce daně uložil žalobkyni, aby zajistila úhradu daně z přidané hodnoty, která dosud nebyla dodatečně stanovena, složením jistoty na uvedený depozitní účet finančního úřadu v částce 13 556 641 Kč za období od 1. 1. 2015 do 31. 3. 2015,- dne 5. 12. 2019 bylo vydáno a doručeno do datové schránky žalobkyně rozhodnutí o změně zajištěné částky č. j. , Anonymizováno, , kterým správce dan