19 C 259/2025-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 5. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 10 553,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi účastníky byla dne 14. 11. 2022 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr až do částky 10 000 Kč formou povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a poplatků řádně splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a platný Ceník, s jejichž obsahem žalovaný podpisem smlouvy souhlasil. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr, transakčních pohybů na účtu žalovaného a informací z veřejných registrů, přičemž nezjistila skutečnosti bránící poskytnutí úvěru. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplatil dlužnou částku řádně a včas, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně, a proto žalobkyně převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k neprodlenému vyrovnání dlužných splátek a úvěr zesplatnila ke dni 1. 5. 2024. Žalovaný na výzvy nereagoval a svůj dluh neuhradil; žalobkyně proto zaslala dne 18. 12. 2024 předžalobní výzvu podle § 142a o. s. ř., na kterou žalovaný rovněž nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K nařízenému jednání soudu dne 12. 3. 2026 se účastníci nedostavili, předvoláni byli řádně a včas; právní zástupce žalobce předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.).4. Soud na základě provedeného dokazování, a to na základě listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil, že dne 14. 11. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a platný Ceník žalobkyně. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr do výše 10 000 Kč formou povoleného přečerpání účtu, a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroků a poplatků splatit nejpozději do jednoho roku od čerpání. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž nezjistila skutečnosti bránící poskytnutí úvěru. Je nutno konstatovat, že žalovaný byl klientem žalobkyně již od roku 2012, když žalobkyně pro žalovaného vedla jeho osobní účet na základě smlouvy uzavřené dne 29. 10. 2012. Před poskytnutím úvěru tak disponovala dostatečnými informacemi jednak uvedenými v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména však z pohybů na jeho běžném účtu po dobu 10 let před poskytnutím úvěru. Žalovaný čerpal úvěr, avšak nesplatil dlužnou částku řádně a včas, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně. Ke dni 1. 5. 2024 žalobkyně převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 10 553,88 Kč. Žalovaný na opakované výzvy nereagoval a dluh neuhradil, žalobkyně proto zaslala dne 18. 12. 2024 žalovanému předžalobní výzvu, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě.5. Soud po provedeném dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 14. 11. 2022 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky do výše 10 000 Kč formou povoleného přečerpání jeho běžného (osobního) účtu. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru; žalobkyně doložila výši pohledávky i příslušenství, které odpovídá smluvním ujednáním a zákonným ustanovením (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 800 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobkyně, z toho na odměně advokáta 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní upomínky a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 1 500 Kč bylo na dani přiznáno 315 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 2 615 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.