21 C 31/2026-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 18.231,72 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 18.031,72 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení a současně smluvní úrok ve výši 21,90 % ročně z částky 18.031,72 Kč od 25. 6. 2025 do zaplacení, jakož i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 59,96 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1.827,37 Kč. Tvrdila zejména, že dne 8. 9. 2024 uzavřela se žalovaným Smlouvu o nákupu na splátky č. L8907290724. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů a závazků deklarovaných v žádosti o úvěr; závazky ověřila v bankovním a nebankovním registru klientských informací. V doplnění žaloby dále uvedla, že ověřila, že klient nemá závazky po splatnosti v insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, v rejstříku SOLUS a v interní databázi žalobkyně, kde se prověřuje, zda má klient u žalobkyně jiné úvěry, případně zda je tzv. na „black listu“. Současně doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti se uplatňuje interní pravidlo DSTI, podle něhož u vázaného úvěru na auto může výše všech úvěrových závazků v rámci maximální doby splatnosti dosahovat maximálně 50 % příjmu klienta, a zároveň výslovně uvedla, že měsíční výdaje žalovaného na bydlení a domácnost nezjišťovala. Deklarované příjmy žalovaného neověřovala. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut účelový úvěr ve výši 19.949,00 Kč za účelem koupě zboží u prodejce , právnická osoba, ., přičemž žalovaný úvěr vyčerpal zaplacením ceny zboží prodejci; sjednána měla být úroková sazba 21,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, avšak uhradil pouze některé splátky. Protože žalovaný dluh nesplácel, žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni 24. 6. 2025, o čemž byl informován dopisem „Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu“. Dosud žalovaný splatil celkem částku 3 140,03 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a žádné skutečnosti na svoji obranu neuvedl.3. Ze Smlouvy o nákupu na splátky č. L8907290724 soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 08.09. 2024 smlouvu. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru na financování koupě zboží: 4009795848 (účel) u prodejce , právnická osoba, . Sjednaná výše úvěru činila 19.949,00 Kč, sjednaná úroková sazba činila 21,90 % p.a. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách, výše jednotlivé splátky činila 1.045,00 Kč a splatnost byla stanovena ke dni 20. den v měsíci, celkový počet splátek činil 24 a konečná splatnost byla 20.09.2026 – datum splatnosti poslední splátky. Součástí smluvní dokumentace byly Podmínky smlouvy o nákupu na splátky, ceník žalobkyně, Splátkový kalendář, Standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Ze Žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl své identifikační údaje a deklaroval příjmy ve výši 55 000 Kč a závazky 6 000 Kč.5. Žalobkyně provedla dotaz na žalovaného dne 8. 9. 2024 v registru klientských informací (Eurisc_119305.pdf), ověřovala, zda je žalovaný veden v evidencích exekucí / závazků po splatnosti (MultiCribis_119304.pdf)6. Z dokumentu Zadané dotazy.xlsx soud zjistil, že byly provedeny konkrétní kontroly úvěruschopnosti (registry, insolvence, CEE, SOLUS, interní databáze).7. Z výpisu transakcí soud zjistil, že došlo k úhradě kupní ceny zboží prodejci , právnická osoba, ., částka úhrady činila 19.949 Kč a byla provedena dne 10. 9. 2024.8. Z Opakované výzvy k úhradě ze den 14. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost odstoupení/zesplatnění.9. Z Předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy / zesplatnění, jako den zesplatnění byl uveden 24. 6. 2025.10. Z předžalobní výzvy k plnění soud zjistil, že žalobkyně (prostřednictvím zástupce) žalovaného vyzvala k plnění dne 5. 1. 2026, výzva směřovala k vymáhání pohledávky ze Smlouvy o nákupu na splátky č. 8907290724 / L8907290724. Zásilka obsahující předžalobní výzvu byla podána k poštovní přepravě dne 5. 1. 2026 (Podací arch , právnická osoba, k výzvě ze dne 5. 1. 2026).11. Pro nadbytečnost neprovedl soud dokazování listinami/elektronickými přílohami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu: „Přehled plateb.xlsx“ a „bankID.xlsx“. Listinu označenou v doplnění žaloby jako „CZ-Decision-Lendify.pdf“ žalobkyně nepředložila.12. Soud po provedeném dokazování zjistil, že účastníci uzavřeli dne 08.09.2024 Smlouvu o nákupu na splátky č. L8907290724, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut účelový úvěr ve výši 19.949,00 Kč na koupi zboží 4009795848 u prodejce , právnická osoba, ., s úrokovou sazbou 21,90 % p.a., splatný ve 24 měsíčních splátkách po 1.045 Kč vždy k 20. dni v měsíci, s poslední splátkou dne 20.09.2026; kupní cena byla prodejci uhrazena dne 10.09.2024. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný deklaroval příjem 55.000 Kč a závazky 6.000 Kč, a z listin Eurisc_119305.pdf, MultiCribis_119304.pdf a Zadané dotazy.xlsx soud zjistil, že žalobkyně provedla kontroly úvěruschopnosti, avšak listinu CZDecisionLendify.pdf nepředložila. Žalovaný splácel úvěr jen částečně, když dosud uhradil celkem 3.140,03 Kč, byl upomenut opakovanou výzvou k úhradě ze dne 14.05.2025 a žalobkyně mu oznámila odstoupení od smlouvy a zesplatnění s datem splatnosti dluhu 24.06.2025 předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu; dále byl dne 05.01.2026 vyzván k plnění před podáním žaloby (výzva podána k poštovní přepravě téhož dne). Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svou obranu neuvedl žádné skutečnosti, přičemž soud pro nadbytečnost neprováděl důkaz listinami „Přehled plateb.xlsx“ a „bankID.xlsx“.13. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.14. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně ověřovala platební morálku žalovaného v dostupných registrech. Žalobkyně však nedoložila, zda a jakým způsobem bylyověřovány příjmy a výdaje žalovaného, resp. uvedla, že ověřovány nebyly.18. Soud proto dospěl k závěru, že a úvěruschopnost žalovaného nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29. 5. 2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.19. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).20. Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, č. j. 23 Cdo 101/2023, který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení.21. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned.22. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny 16 808,97 Kč (vyplaceno celkem 19 949 Kč a vráceno 3 140,03 Kč), a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.23. Podle § 154 odst. 2 zákon