21 C 355/2025-193 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 116 115 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu č. 9103337487, kterou žalovaný podepsal dne 3. 9. 2024. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 79 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit tuto (navýšenou o poplatek, úroky i pojištění schopnosti žalované splácet úvěr) v pravidelných 48 splátkách po 6789 Kč měsíčně. Takto sjednané splátky však žalovaný neplatil řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil částku 22 100 Kč. Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaný nereagoval ani neplnil. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:4. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. 9103337487 soud zjistil, podle této listiny se jedná o návrh smlouvy, podle které se žalobkyně zavázala žalovanému vyplatit úvěr ve výši 79 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 splátkách po 6 798 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba činila 87,52 % ročně. A celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit činila 286 320 Kč. Žalovaný návrh podepsal dne 3. 9. 2024 číselným kódem 4849423530.5. Žalovaný při podpisu nabídky smlouvy o úvěru podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Tuto přílohu žalovaný podepsal 3. 9. 2024 opět jedinečným kódem. (Příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy, Přihláška do pojištění). Žalovaný dále souhlasil s uzavřením smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. (Dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru).6. Žalobkyně je oprávněna poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry od 11. 5. 2018. (Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Žalobkyně poskytla žalovanému informace o úvěru (Předsmluvní formulář, Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru).7. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu č. , hodnota, (kopie občanského průkazu). Od podání žádosti dne 8. 8. 2024 žalobkyně evidovala telefonní číslo , tel. číslo, , tel. číslo, a emailovou adresu. (Základní informace o klientovi).8. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Vycházela z příjmů žalovaného ve výši 19 388 Kč a z výdajů ve výši životního minima 4 860 Kč, nákladů na bydlení ve výši 4 621 Kč, tedy celkových výdajů 9 481 Kč. A dospěla k závěru, že volné zdroje (příjmy mínus výdaje) činí 8 907 Kč. Formulář žalovaný podepsal dne 3. 9. 2024 číselným kódem 4849423530. (Hodnocení klienta). Provedla lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací a registru SOLUS.9. Příjmy žalovaného ověřila žalobkyně z potvrzení o provedené platbě, ze kterých bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. účtu , č. účtu, byla dne 13. 6. 2024 částka 18 978 Kč, dne 12. 7. 2024 částka 19 717 Kč. (Potvrzení o provedené platbě ze dne 3. 9. 2024).10. Dne 3. 9. 2024 žalobkyně zaslala na účet žalovaného 1 Kč. (Důkaz o odeslání 1 Kč). O provedené platbě 1 Kč vyrozuměla žalovaného prostřednictvím SMS dne 3. 9. 2024 a žalovaný dne 3. 9. 2024 v 19:20 hodin zaslal žalobkyni potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru. (Informace o vyplacení a důkaz o přijaté SMS pro vyplacení).11. V dopise z 5. 9. 2024 žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr schválila a došlo tak uzavření smlouvy o úvěru č. 9103337487 ve znění dodatku číslo 1 k této smlouvě. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář. Dopis byl zaslán žalovanému prostřednictvím pošty a uložen k vyzvednutí dne 6. 9. 2024. (Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, Dodejka).12. Dne 4. 9. 2024 žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. účtu , č. účtu, částku 79 000 Kč (Doklad o vyplacení úvěru, Potvrzení banky ze dne 29. 10. 2025).13. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné splátky v písemné upomínce, a to dlužné splátky č. 4, č. 5 v upomínce ze dne 17. 2. 2025 a k zaplacení dlužné splátky č. 4, č. 5 a č. 6 v upomínce ze dne 20. 3. 2025. (Výzva k zaplacení ze dne 17. 2. 2025 a ze dne 20. 3. 2025).14. V dopise ze dne 23. 32. 2025 následně sdělila žalovanému, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě, neboť je žalovaný v prodlení s úhradou splátky úvěru. (Oznámení ze dne 23. 3. 2025).15. Z karty klienta soud zjistil, že na úvěr ve výši 79 000 Kč žalovaný zaplatil ve 4 nepravidelných splátkách částku 22 100 Kč.16. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru v předžalobní upomínce, podané k poštovní přepravě (Předžalobní výzva ze dne 15. 9. 2025, Podací arch).17. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:18. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, neboť bylo prokázáno, že se žalobkyně (úvěrující) zavázala žalovanému (úvěrovanému) poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].19. Smlouvu sjednali účastníci v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.).20. Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].21. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].22. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalované (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).23. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že zejména ověřila dosavadní platební morálku žalovaného v dostupných registrech a ověřila příjmy žalovaného. Vycházela z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání spotřebitelského úvěru. Výdaje, které žalovaný sdělil, však nebyly nijak ověřeny. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet úvěr.24. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).25. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (79 000 Kč 22 100 Kč). Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).26. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 20