21 C 359/2025-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, . se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala, aby soud uložil žalovanému , jméno FO, povinnost zaplatit dlužnou částku vzniklou ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25190540, kterou účastníci uzavřeli dne 3. 12. 2024 distančním způsobem na www.flexifin.cz. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 5 000 Kč, že žalovaný měl hradit denní splátky, avšak dostal se do prodlení, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla dne 3. 4. 2025. Od 4. 4. 2025 považovala žalobkyně celý úvěr za splatný. Žalobkyně požadovala, aby žalovaný uhradil 11 708,45 Kč, zahrnující nesplacenou jistinu, smluvní úrok, poplatek za vyplacení tranše a poplatky za volitelné služby („Klidné spaní“, „Presto“, „Informační SMS servis“). Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 5 333,77 Kč od 4. 4. 2025 do zaplacení. Současně žalobkyně uplatňovala smluvní pokutu 76,39 Kč za prodlení žalovaného v prvních 90 dnech, tj. od 3. 1. 2025 do 3. 4. 2025. Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaný nereagoval ani neplnil. Pro případ, že by soud nárok ze smlouvy neuznal, žalobkyně navrhovala, aby soud přiznal alespoň zaplacení jistiny jako vydání bezdůvodného obohacení, neboť finanční prostředky byly na účet žalovaného odeslány. V doplnění žaloby upřesnila žalobkyně zejména postup posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nejprve zjistila informace o domácnosti žalovaného, o jeho pravidelných měsíčních výdajích a příjmech, a zároveň ověřila výši čistého měsíčního příjmu žalovaného, která činila 25 000 Kč. Tyto údaje podle žalobkyně umožňovaly řádné splácení poskytnutého úvěru. Žalobkyně dále soudu sdělila, že před sjednáním úvěru prověřila žalovaného v různých evidencích a registrech, a to zejména v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR, registru TelcoScore, registru hledaných osob Policie ČR, registru politicky aktivních osob, katastrálním rejstříku a sankčních seznamech.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:4. Z přílohy označené jako „…contract.pdf“ soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 3. 12. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25190540, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 27 200 Kč jako tzv. „kreditní rámec“, který byl žalovaný oprávněn čerpat postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet denními splátkami s tím, že aktuální výše splátek bude vždy k dispozici v klientské sekci. Datum splatnosti první splátky byl sjednána na 2. 1. 2025. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, . (příloha „jiné_AccountVerification.pdf“ a „jiné_bankid.pdf“). Součástí smluvní dokumentace byly informace pro spotřebitele (příloha „….consumer-information.pdf“), údaje o poskytovateli úvěru (příloha „…secci-contrac.pdf“) a všeobecné obchodní podmínky (příloha „…terms-of-service.pdf“) a přehled denních splátek (příloha „price-list.pdf“).5. K ověření údajů o bankovním účtu a příjmech žalovaný poskytl souhlas se zpracováním osobních údajů (příloha „…gdpr.pdf“).6. Z listiny označené jako Výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti žalovaného a posoudila úvěruschopnost jako úspěšnou. Vycházela z celkového počtu členů domácnosti 3, výší ověřeného příjmu žalovaného 18 590 Kč, výší příjmu uvedeného žalovaným 30 000 Kč měsíčně, žádných výdajů na půjčky, pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 7 500 Kč, dalších nezbytných výdajů 3 500 Kč a ostatních výdajů 1 000 Kč. Při celkovém počtu členů domácnosti (2 členové s příjmy a 1 bez příjmů) činila rezerva pro výdaje 600 Kč. (příloha „jiné_creditworthiness.pdf“ a příloha „jiné_creditworhinessMethodology…“ – obsahující principy posuzování úvěruschopnosti spotřebitele).7. Z listiny označené jako identifikované příjmy bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 18 590 Kč byl doložen prostřednictvím bankovního výpisu obsahujícího příjmové transakce (příloha „jiné_IncomeVerification.pdf“).8. Dne 3. 12. 2024 žalobkyně vyplatila žalovanému 5 000 Kč bezhotovostně na účet č. , č. účtu, s VS 25190540 (příloha „jiné_payment_confirmatio.pdf“) a sdělení banky ze dne 30. 10. 2025 (na čl. 15).9. Žalobkyně vypověděla smlouvu v emailu ze dne 3. 4. 2025 z důvodu prodlení žalovaného v délce 91 dní a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 12 274,84 Kč. (příloha „termination_email.pdf“).10. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v předžalobní upomínce ze dne 12. 7. 2025 (příloha „…výzva.pdf“), která byla podána k poštovní přepravě dne 21. 7. 2025 (příloha „…potvrzení.pdf“).11. Pro nadbytečnost soud neprovedl dokazování přílohou žalobkyně označenou jako „Kontomatik.pdf“.12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce druhého je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru.18. Smlouva byla uzavřena v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.).19. Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].20. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru).21. Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).22. Soud považoval za prokázané, že žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti dle interní metodiky a se zjištěním čistého měsíčního příjmu žalovaného, přičemž využil ověřovací mechanismus AISP (služba Kontomatik) k identifikaci účtu a příjmů. Ohledně výdajů žalovaného pak bylo vycházeno z tvrzení žalovaného. Jeho skutečné výdaje však ověřeny nebyly. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že zde mohly existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Smlouva je proto absolutně neplatná (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru).23. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 ods