21 C 365/2025-76 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 107 772 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou smlouvu č. 9103392897, kterou žalovaná podepsala dne 25. 3. 2025. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit tuto částku (navýšenou o poplatek a úroky) v pravidelných 48 splátkách po 5 500 Kč měsíčně. Takto sjednané splátky však žalovaná neplatila řádně a včas. Dosud žalovaná nezaplatila žádnou částku. Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaná nereagovala ani neplnila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, ze kterých zjistil tyto dílčí skutečnosti:4. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. 9103392897 soud zjistil, že se jedná o návrh smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, ve které se žalobkyně zavázala žalované vyplatit úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 splátkách po 5 500 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba činila 78,57 % ročně. A celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit činila 264 000 Kč. Žalovaná návrh podepsala dne 25. 3. 2025 číselným kódem 3704143171. Žalovaná souhlasila s uzavřením smlouvy prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. (Dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru).5. Žalobkyně je oprávněna poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry od 11. 5. 2018. (Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Žalobkyně poskytla žalované informace o úvěru (Předsmluvní formulář, Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru).6. Totožnost žalované byla ověřena z občanského průkazu č. 214749610 (kopie občanského průkazu). Od podání žádosti dne 25. 3. 2025 žalobkyně evidovala telefonní číslo , tel. číslo, , tel. číslo, a emailovou adresu. (Základní informace o klientovi).7. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Vycházela z příjmů žalované ve výši 30 900 Kč a z výdajů ve výši životního minima 4 860 Kč, nákladů na bydlení ve výši 5 921 Kč a jiných splátek ve výši 3 419 Kč, tedy celkových výdajů 14 200 Kč. A dospěla k závěru, že volné zdroje (příjmy mínus výdaje) činí 15 700 Kč. Formulář žalovaná podepsala dne 25. 3. 2025 číselným kódem 37004143171. (Hodnocení klienta). Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací a registru SOLUS. (Výpis z registru NRKI).8. Příjmy žalované ověřila žalobkyně z potvrzení , právnická osoba, ., ze které bylo zjištěno, že na účet žalované č. účtu , č. účtu, byla dne 13. 12. 2024 připsána částka 30 278 Kč a dne 13. 3. 2025 částka 25 634 Kč, dne 10. 1. 2025 částka ve výši 41 576 Kč a dne 13. 2. 2025 částka ve výši 25 612 Kč. (5 × Potvrzení ze dne 25. 3. 2025).9. Dne 25. 3. 2025 žalobkyně zaslala na účet žalované 1 Kč. (Důkaz o odeslání 1 Kč). O provedené platbě 1 Kč vyrozuměla žalovanou prostřednictvím SMS dne 25. 3. 2025 a žalovaná dne 25. 3. 2025 v 10:01 hodin zaslala žalobkyni potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru. (Informace o vyplacení a důkaz o přijaté SMS pro vyplacení).10. V dopise ze dne 26. 3. 2025 žalobkyně oznámila žalované, že úvěr schválila a došlo tak uzavření smlouvy o úvěru č. 9103392897 ve znění dodatku číslo 1 k této smlouvě. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář. Dopis byl zaslán žalované prostřednictvím pošty. (Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, Dodejka).11. Dne 25. 3. 2025 žalobkyně zaslala na účet žalované č. účtu , č. účtu, částku 80 000 Kč (Doklad o vyplacení úvěru, Potvrzení banky ze dne 12. 11. 2025).12. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky v písemné upomínce, a to dlužné splátky č. 1, č. 2 a č. 3 v upomínce ze dne 18. 6. 2025 a k zaplacení dlužné splátky č. 1 a č. 2 v upomínce ze dne 19. 5. 2025. (Výzva k zaplacení ze dne 18. 6. 2025 a ze dne 19. 5. 2025).13. V dopise ze dne 22. 6. 2025 následně sdělila žalované, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě, neboť je žalovaná v prodlení s úhradou splátky úvěru. (Oznámení ze dne 22. 6. 2025).14. Z karty klienta soud zjistil, že na úvěr ve výši 80 000 Kč žalovaná nezaplatila žádnou splátku ani z části.15. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru v předžalobní upomínce, podané k poštovní přepravě (Předžalobní výzva ze dne 22. 9. 2025, Podací arch).16. Přílohy doplnění žaloby (ve spise na čl. 55–67) soud již neprovede, neboť se jedná o důkazy, které byly připojeny k žalobě a byly soudem provedeny.17. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:18. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, neboť bylo prokázáno, že se žalobkyně (úvěrující) zavázala žalované (úvěrovanému) poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].19. Smlouvu sjednali účastníci v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.).20. Žalovaná smlouvu podepsala číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].21. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].22. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalované (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).23. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované tak, že zejména ověřila její dosavadní platební morálku v dostupných registrech a ověřila její příjmy. Vycházela z údajů, které žalovaná uvedla při sjednávání spotřebitelského úvěru. Výdaje, které žalovaná sdělila, však nebyly nijak ověřeny. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované důkladně. Spotřebitelský úvěr byl poskytnut i přesto, že mohly existovaly důvodné pochybnosti o budoucí schopnosti spotřebitele/žalované úvěr splácet. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).24. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny 80 000 Kč. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).25. A pro případ, že žalovaná tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).26. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu