21 C 368/2025-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala, aby soud uložil žalovanému , Jméno žalovaného, povinnost zaplatit jí částku 289 931,60 Kč jako dlužnou jistinu plynoucí ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 28. 2. 2023 mezi žalovaným a původním věřitelem – společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Tvrdila, že postupitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet za sjednaných podmínek, avšak tento svůj závazek neplnil. Z důvodu prodlení žalovaného byl úvěr postupitelem zesplatněn ke dni 3. 3. 2024, o čemž byl žalovaný vyrozuměn výzvou k zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2024 jí byla předmětná pohledávka postoupena, přičemž oznámení o postoupení bylo žalovanému doručováno dopisem ze dne 16. 5. 2024. Tvrdila rovněž, že žalovaný ani po zaslání předžalobní výzvy z téhož dne ničeho neuhradil. Z obratové historie úvěrového účtu podle ní vyplývalo, že žalovaný na jistinu a úroky zaplatil pouze 15 500 Kč, a po započtení této částky tak zbýval k úhradě zůstatek 289 931,60 Kč. Současně se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 289 931,60 Kč ode dne 4. 3. 2024 do zaplacení.2. V podání ze dne 13. 11. 2025 žalobkyně doplnila skutková tvrzení zejména ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, průběhu čerpání úvěru a provedených úhrad. Uvedla, že žalovaný úvěr čerpal dne 28. 2. 2023 v plné sjednané výši 300 000 Kč a že podle smlouvy měl celkem uhradit částku 563 970 Kč při započtení RPSN a sjednaných úroků. Za období od čerpání do 7. 12. 2023 však žalovaný uhradil na úrocích a jistině pouze 49 643,35 Kč, a po následných platbách v celkové výši 15 500 Kč tak zůstala nesplacená jistina 289 931,60 Kč, kterou žalobkyně v řízení uplatnila.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Ve věci provedl soud dokazování a zjistil tyto dílčí skutečnosti:5. Mezi , právnická osoba, jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným klientem byla dne 8. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný smlouvu podepsal elektronickým podpisem. Podle smlouvy se poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,99 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději 20. 11. 2031. Výše měsíční splátky byla sjednána na 5 347 Kč. Úvěr byl veden bankou na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Smlouva o úvěru.6. Výši měsíčního příjmu žalovaného ověřil poskytovatel úvěru z přehledu transakcí na účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 2. 2022 do 27. 2. 2023, zejména příjem mzdy od , právnická osoba, ve výši 26 458 Kč dne 17. 2. 2023, a mzdy od , právnická osoba, ve výši 22 675 Kč dne 17. 1. 2023. (Příjmové transakce - , Anonymizováno, _výpisy_1.pdf).7. Žalovaný obdržel dne 28. 2. 2023 příchozí platbu ve výši 300 000 Kč z účtu č. , č. účtu, , která odpovídala čerpání úvěru od původního věřitele. Běžně prováděl opakované výběry hotovosti (200–2 500 Kč), platby kartou v supermarketech, drogeriích, fastfoodových provozovnách, dopravních službách, platby za online služby typu Google, Apple, Netflix, PlayStation. Žalovaný rovněž prováděl pravidelné splátky jiných úvěrů (, Anonymizováno, , , právnická osoba, ), opakované platby , jméno FO, a , jméno FO, . Na účtu se střídaly velmi nízké zůstatky např. 0,03 Kč či 3 Kč. (Výpisy z bankovního účtu žalovaného – kompletní pohyb, úvěrové čerpání, výdaje (, Anonymizováno, _výpisy_2.pdf).8. Z výpisu z úvěrového účtu číslo 001 za období od 28. 2. 2022 do 31. 12. 2023 bylo zjištěno, že datum ukončení čerpání byl 17. 3. 2023 a konečný zůstatek na tomto účtu činil minus 298 923,55 Kč.9. Žalovaný požádal , právnická osoba, o poskytnutí úvěru k výši 350 000 Kč. V žádosti uvedl, že je za zaměstnaný od 17. 10. 2022 do 16. 10. 2023 a jeho čistý měsíční příjem činí 21 073,50 Kč. Žalovaný v žádosti neuvedl žádné měsíční výdaje (nájem, splátky, ostatní). (Žádost o poskytnutí úvěrového produktu).10. Poskytovatel úvěru , právnická osoba, ., v dopise ze dne 31. 1. 2024 vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. (Poslední výzva k úhradě dlužné částky).11. Opakovaně vyzval poskytovatel úvěru žalovaného k zaplacení dlužné částky v dopise ze dne 3. 3. 2024. (Výzva ze dne 3. 3. 2024).12. Z předložené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 4. 2024 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že , právnická osoba, ., postoupila žalobkyni pohledávku z úvěrové smlouvy. Postoupení nabylo účinnosti po uhrazení kupní ceny, což bylo dle předloženého Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 3. 5. 2024 splněno.13. Poskytovatel úvěru oznámil v dopise ze dne 16. 5. 2024, že pohledávku ze smlouvy o úvěru č. 7211449053 postoupil s účinností k 1. 5. 2024 žalobkyni. (Oznámení o postoupení pohledávky).14. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v písemné upomínce ze dne 16. 5. 2024. (Výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka).15. Žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 16. 5. 2024. (Podací lístek).16. Uvedená dílčí skutková tvrzení představují současně skutkový závěr soudu.17. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:18. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.20. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.21. Podle § 2 odst. 1 zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.24. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením této žaloby (§ 1879 o. z.). Žalobkyně tak byla oprávněna k podání žaloby.25. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru).26. Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).27. Z provedených důkazů soud zjistil, že poskytovatel úvěru hodnotil úvěruschopnost žalovaného tak, že prověřil jeho dosavadní platební morálku v dostupných úvěrových a bankovních registrech a ověřil také výši jeho příjmů. Při posouzení vycházel z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání úvěru. Zjištěné výdaje žalovaného však poskytovatel nijak neověřoval, a tato část posouzení tak zůstala neúplná.28. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut úvěr navzdory tomu, že již při uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Smlouva je proto absolutně neplatná (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru).29. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnos