21 C 437/2025-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení celkové částky 12 706,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 609,45 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení, dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 84,97 Kč a náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že pohledávka vznikla ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo 25243889, uzavřené mezi účastníky 12. 2. 2025 distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek žalobkyně „www.flexifin.cz“. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované bezhotovostně úvěrové prostředky ve výši 5 500 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná sjednané splátky z poskytnutého úvěru řádně a včas neplnila, respektive neuhradila ničeho. Podle žalobkyně částka 12 621,93 Kč představuje poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 109,45 Kč, jistinu 5 500 Kč a smluvní úrok 7 012,48 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, a to na základě údajů o příjmech a výdajích žalované, nahlédnutím do příslušných registrů a ověřením bankovního účtu. Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako dostatečné.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a žádné skutečnosti na svoji obranu neuvedla.3. Z listinných důkazů, zejména ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „flexi půjčka“ č. 25243889, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 12. 2. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo 25243889, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností postupného a opakovaného čerpání do výše sjednaného úvěrového rámce 29 600 Kč, úrokovou sazbou 1,066 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet v denních splátkách podle stanoveného rozpisu splátek. Smlouvu žalovaná podepsala elektronicky. Součástí smluvní dokumentace byly všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, přehled splátek a údaje o poskytovateli úvěru.4. Totožnost žalované byla před uzavřením smlouvy ověřena nahlédnutím na bankovní účet žalované (autorizace ověření totožnosti).5. Z přehledů bankovních transakcí a potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši na bankovní účet jak uvedeno v žalobě, tedy 5 500 Kč dne 12. 2. 2025. Poskytnutí finančních prostředků bylo doloženo také sdělením banky, která tyto příchozí platbu od žalobkyně eviduje na účtu žalované č. , č. účtu, .6. V důsledku prodlení žalované v délce 91 dní žalobkyně smlouvu vypověděla v emailu ze dne 13. 6. 2025.7. Zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění a doložil její odeslání podacími doklady. (Předžalobní upomínka ze dne 8. 10. 2025, Potvrzení o podání zásilky u , právnická osoba, dne 10. 10. 2025).8. Z listin o posouzení úvěruschopnosti „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti FlexiFin“ soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů o jeho příjmech a výdajích sdělených žalovanou a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalovaná uvedla výdaje na bydlení 10 000 Kč a příjmy ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně vycházela také z tzv. ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 32 575 Kč. Příjmy žalované ověřila žalobkyně z výpisů z bankovního účtu žalované za listopad 2024 až leden 2025 (bankovní výpisy z běžného účtu žalované čl. 21 a násl.). Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné.9. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.10. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, neboť byly sjednány prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.).13. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).14. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně ověřovala platební morálku žalované v dostupných registrech. Při posuzování příjmů a výdajů žalované vycházela z údajů sdělených žalovanou. Příjmy žalované ověřila. Nedoložila však, zda a jakým způsobem ověřila i výdaje žalované.15. Soud proto dospěl k závěru, že a úvěruschopnost žalované nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet. Při odborné péči poskytovatele by úvěr žalované poskytnut být neměl.16. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29. 5. 2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.17. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).18. Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, č. j. 23 Cdo 101/2023, který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení.19. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned.20. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny 5 500 Kč (vyplaceno celkem 5 500 Kč a vráceno 0 Kč), a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku, tj. pokud šlo o úroky, smluvní pokuty a poplatky, soud žalobu zamítl.21. A pro případ, že žalovaná tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Jelikož však soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal, činí poplatková povinnost žalobkyně podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1 Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) částku 1 000 Kč.23. Soud proto uložil žalobkyni podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly. Procesní úspěch soud posuzoval včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 1492/2017).