24 C 171/2025-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2024 ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne 25. 12. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 60 659,1 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 879 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 587,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 50 900 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, úrok 14,75 % ročně z částky 50 900 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila že mezi její právním předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaným došlo, po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, dne 22. 9. 2023 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal platit právní předchůdkyni žalobkyně také sjednané smluvní úroky ve výši 60 % ročně. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v minimálních měsíčních platbách, jejichž výše mu měla být sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, s. .o., IČ: , IČO, , postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky. Dlužná částka uhrazena nebyla.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 9. 2023 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , které se žalovaný zavázal vrátit i s dohodnutými úroky formou minimálních měsíčních plateb, jejichž výše mu měla být sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb dostupného na online účtu www.creditea.cz.4. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na účet uvedený ve Smlouvě o spotřebitelském úvěru dne 22. 9. 2023 částku 50 000 Kč má soud za prokázané z potvrzení o provedené transakci , právnická osoba, ., IČ , IČO, , ze dne 23. 1 2025.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 uzavřenou mezi , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalobkyní bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným (příloha č. 1, str. 4, poř. č. , hodnota, ) byla postoupena na žalobkyni. O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 7. 2024 odeslaným dne 16. 8. 2024.6. Výzvou ze dne 31. 10. 2024, odeslanou dne 1. 11. 2024, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě pohledávek do 15. 11. 2024.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).11. Po provedeném dokazování nevyplynulo, že by předchůdkyně žalobkyně ve shora uvedeném smyslu posuzovala schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé prohlášení žalovaného v úvěrové smlouvě (čl. 3), že mu jeho finanční situace umožňuje plnit povinnosti vyplývající ze smlouvy a že dokumenty ohledně příjmů a výdajů, které právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný poskytl v rámci žádosti o úvěr, samy o sobě neprokazují skutečné příjmy žalovaného a skutečné výdaje žalovaného na živobytí.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobkyni právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě, co do žalovaným nevrácené jistiny ve výši 50 000 Kč.13. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).14. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná výrokem II. zamítnuta, neboť žalobkyně nárok na tyto částky vyplývající z absolutně neplatné smlouvy nemá.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu 4 % (žalobkyně byla úspěšná co do 52 % a neúspěšná co do 48 % z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 16 157 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 036 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) v celkové výši 11 670 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) považována částka 60 659,10 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 3 540 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč a 1 režijní paušál á 450 Kč, tedy 1 050 Kč (§ 13 odst. 4 AT), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 2 451 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Na základě výše uvedeného tedy přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsah