24 C 283/2025-44 — Okresní soud v Karviné

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 055 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 7.3.2022 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále „poskytovatel úvěru“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 238664201. Tvrdila, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované, zejména vyhodnocením informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Po kladném vyhodnocení úvěruschopnosti jí byly vyplaceny finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve 78 splátkách po 923 Kč splatných v pravidelných týdenních intervalech. Tyto splátky však nehradila řádně ani včas a na úvěr dosud zaplatila pouze 32 784 Kč. Žalobkyně se stala věřitelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 4. 2024. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 39 055 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 24 123,94 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 931,06 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 956,85 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 688,95 Kč, úroků ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 123,94 Kč od 30.04.2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 123,94 Kč od 30.04.2024 do zaplacení.2. Po částečném zastavení řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, a to podle usnesení ze dne 30. 6. 2025 čj. EPR 223620/2024-10, které nabylo právní moci dne 18. 7. 2025, zůstal předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení částky 39 055 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 24 123,94 Kč a poplatků ve výši 14 931,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 000,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 688,95 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 24 123,94 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 123,94 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.3. Žalobkyně na svém návrhu setrvala s tím, že poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce č. 238664201. Majetková situace žalované byla ověřena z výměru důchodu (01/2022) a ze složenek (01,02/2022). Současně bylo z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení, což vyplývá ze zákaznické karty ze dne 7. 3. 2022. Žalovaná uvedla, že má příjem z invalidního důchodu, její měsíční příjem činí 24 803 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě.4. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal opatrovník žalované odpor, ve kterém namítal, že poskytovatel úvěru řádně neposoudil úvěruschopnost žalované, tedy absolutní neplatnost smlouvy. U jednání namítal, že žalovaná v době uzavření smlouvy pobírala invalidní důchod II. stupně ve výši asi 7 000 Kč a příspěvek na bydlení. Neměla příjmy ve výši 24 803 Kč.5. Dokazováním z listin předložených žalobkyní zjistil soud tyto dílčí skutečnosti:6. Z formulářové smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238664201, soud zjistil, že mezi , právnická osoba, , IČO: , IČO, , byla dne 7. 3. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti od tohoto poskytovatel úvěru částku 35 000 Kč, která byla podle smlouvy (i) vyplacena výši 15 596 Kč na splacení (refinancování) zůstatků celkové dlužné částky z dřívější smlouvy o zápůjčce č. 100919774, a (ii) částka 19 406 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku navýšenou o poplatek 36 986 Kč. Celková dlužná částka uvedená ve smlouvě činila 71 986 Kč a částka snížená o částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení činila 63 964 Kč. Žalovaná se zavázala ke splacení celkové dlužné částky formou 78 splátek po 923 Kč týdně.7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr částečné plnění ve výši celkem 32 784 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi poskytovatel úvěru , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Ve smlouvě se dohodli na postoupení pohledávek postupitele za svými dlužníky podle seznamu pohledávek v příloze č. 1 smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že takto byla postoupena i pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. 238664201 (řádek č. 484).9. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024 vyrozuměl poskytovatel úvěru , právnická osoba, žalovanou, že pohledávku postoupil žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024.10. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění a doložil její odeslání podacími doklady. (Předžalobní upomínka ze dne 29. 7. 2024, Podací lístek – dopisOnline ze dne 29. 7. 2024).11. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované na základě údajů o příjmech a výdajích sdělených žalovanou a nahlédnutím do příslušných registrů. Žalovaná uvedla, že je invalidní důchodce s čistým měsíčním příjmem 5 327 Kč, splácí „interní“ splátky 3 146 Kč a má výdaje 500 Kč měsíčně. V žádosti byly uvedeny další čisté příjmy domácnosti ve výši 19 476 Kč. Bylo tedy vycházeno z příjmu celkem 24 803 Kč. Příjmy žalované byly podle této listiny ověřeny výměrem důchodu a složenkami (1, 2/2022).12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.13. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalované doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 o. z.), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku.16. Soud se z úřední povinnosti zabýval tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že poskytovatel úvěru ověřoval platební morálku žalované a ověřil i příjmy žalované. Nebyly však nijak ověřeny tzv. „další příjmy domácnosti“. Dále nebyly v žádosti zjištěny ani ověřeny výdaje „domácnosti“. Výdaje žalované rovněž nebyly nijak ověřeny. Ze zákaznické karty tak vyplývá, že žalovaná měla příjem pouze ve výši 5 327 Kč a výdaje ve výši 3 646 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet. Při odborné péči poskytovatele by úvěr žalované poskytnut být neměl.18. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29. 5. 2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.19. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká p