24 C 306/2025-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 6. 6. 2025 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 215 329 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 064,9 Kč od 9. 11. 2024 do 30. 5. 2025, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 211 637 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 081,37 Kč od 23. 11. 2024 do 30. 5. 2025 a zákonným úrokem z prodlení z částky 213 367 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 6. 2023 po prověření úvěruschopnosti žalované uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 220 797 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 18.833231 % p. a. Celkem se žalovaná zavázala svůj úvěr uhradit v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 743 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 08.11.2024, a to z důvodu, že žalovaná porušila svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaná do dne zesplatnění celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 61 659 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, dostavil se jen předvolaný zástupce žalobkyně. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 9. 6. 2023, saldokonta úvěrové smlouvy ke dni 8. 11. 2024, výpisů čerpání, splátek a úhrad, splátkového kalendáře, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvy ze dne 29. 4. 2025 včetně podacího archu z téhož dne, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 8. 11. 2024 včetně podacího archu ze dne 11. 11. 2024, úvěrových podmínek, úvěrových zpráv, matričního listu klienta ze dne 9. 6. 2023, ověření bonity MLS, úvěrové zprávy a výplatních pásek žalované za období březen až květen 2023. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:6. Ze smlouvy č. , Anonymizováno, soud zjistil, že na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 220 797 Kč na nákup zboží u prodejce (vozidlo Audi A3, prodejce , právnická osoba, ), kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 18.833231 % p. a. Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit 398 412 Kč, a to v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 743 Kč.7. V matričním listu klienta žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je zaměstnána u , právnická osoba, ., její čistá měsíční mzda činí 21 500 Kč, ostatní členové domácnosti mají příjem 66 000 Kč měsíčně. Žalovaná je svobodná, bezdětná, bydlí u rodičů, náklady na bydlení činí 19 000 Kč (se započtením hypotéky) měsíčně, ostatní výdaje činí 2 000 Kč měsíčně.8. Ze saldokonta úvěrové smlouvy ke dni 8. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila 61 659 Kč. Z výpisů čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná na předmětný úvěr po jeho zesplatnění neuhradila ničeho. Žalobkyně úvěr zesplatnila výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 8. 11. 2024, která byla odeslána žalované dle podacího archu dne 11. 11. 2024, a vyzvala žalovanou k úhradě částky 215 199 Kč. Následně žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu celé dlužné částky v předžalobní výzvě k plnění ze dne 29. 4. 2025, která byla dle podacího archu odeslána žalované téhož dne.9. Z úvěrové zprávy vyplývá, že se jedná o listinu vyhotovenou v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. V registru NRKI bylo u žalované evidováno 7 odmítnutých žádostí o splátkový kontrakt a 4 odmítnuté žádosti o kreditní karty. Dále je z něho patrna existence 4 kontraktů (2 splátkové, 2 karetní) s celkovou výší závazků cca 185 000 Kč. Z listiny není patrná výše příjmů či výdajů žalované ani další skutečnosti týkající se jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů.10. Z ověření bonity MLS vyplývá, že žalobkyně při výpočtu bonity žalované vycházela z doložené výše příjmu (viz výplatní pásky za měsíce březen až květen 2023), a pokud jde o výdaje, pak z výše splátek již poskytnutých úvěrů a výše životního minima a dále z žalovanou tvrzených příjmů ostatních členů domácnosti a z žalovanou tvrzených výdajů na bydlení a životního minima všech členů domácnosti. Dále jsou zde výsledky nahlížení do registrů NRKI, SOLUS, do centrální evidence exekucí a do seznamu neplatných dokladů, přičemž žádná negativní zjištění nejsou uvedena11. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.12. Žaloba se jeví soudu jako důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, dle zákona č. 257/2016 Sb. O spotřebitelském úvěru. Obsah smlouvy je zachycen v listinné podobě. Žalovaná nenamítala, že by smlouvu s žalobkyní neuzavřela. Soud má však za to, že smlouva o úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.13. Žalobkyně doložila úvěrové zprávy, ze kterých není patrné nic ohledně příjmů či pravidelných výdajů žalované, a dále potvrzení o provedení ověření bonity klienta, ze kterého je patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalované na registry dlužníků. Dle soudu měla žalobkyně pečlivěji zkoumat poměry žalované, pokud zjistila, že v registr NRKI eviduje více odmítnutých žádostí žalovaného o splátkový úvěr a 4 již existující závazky. Výše příjmu žalované sice byla prokazatelně žalobkyní ověřena z doložených výplatních pásek, žalobkyně však nezjišťovala skutečnou výši pravidelných výdajů žalované, vycházela z kusých informací poskytnutých žalovanou a ve výpočtu bonity vycházela toliko z výše životního minima, a ne ze skutečných výdajů žalované. Vzhledem k nedostatečným zjištěním ohledně pravidelných výdajů žalované má soud za to, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně.14. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněné v tomto řízení nároky mohl být částečně posouzeny jako nároky na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1, věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela pasivní a netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaná na základě neplatné úvěrové smlouvy čerpala finanční prostředky ve výši 220 797 Kč a žalobkyni uhradila částku 61 659 Kč, vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi čerpanou částkou a součtem plateb, tj. 159 138 Kč. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 159 138 Kč podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 159 138 Kč, tj. 55 % předmětu řízení (289 934 Kč) a neúspěšná co do částky 130 796 Kč, tj. 45 % předmětu řízení, kdy soud přihlédl i k výši uplatněného úrokového příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně má tedy nárok na náhradu 10 % nákladů řízení (55-45).16. Celkové náklady řízení žalobkyně činí 55 485 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 614 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši ve výši 36 720 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 1 350 Kč, cestovních výdajů ve výši 666,48 Kč a dále z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny, režijních paušálů a cestovních výdajů v celkové výši 8 135 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 4 úkon