24 C 311/2025-21 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a částky 320 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 9. 5. 2025 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky, i postupně a/nebo opakovaně, a to vždy až do výšeúvěrového rámce, který byl stanoven na částku 20 000 Kč. Žalovaný v jednotlivých tranších dle smlouvy o úvěru fakticky načerpal celkem částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet alespoň minimálními splátkami ve výši 1 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15.05.2025. Žalobkyně po zaslání několika upomínek proto úvěr dne 28. 7. 2025 zesplatnila. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a odkázala na přílohu smlouvy. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení částky 320 Kč coby smluvní pokuty.2. K jednání dne 12. 3. 2026 se žalobkyně (resp. její právní zástupce) ani žalovaný nedostavili, žalovaný svou neúčast svou neúčast neomluvil, žalobkyně ano. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, a detailu pohybu na účtu soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným elektronicky dne 9. 5. 2025. Na jejím základě vyplatila žalobkyně žalovanému dne 9. 5. 2025 částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet alespoň minimálními splátkami ve výši 1 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 57,99 % p. a. Upomínky k úhradě byly zpoplatněny poplatkem ve výši 500 Kč za upomínku. Přílohou č. 1 smlouvy bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.4. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (označeného jako Základní informace o spotřebiteli) soud zjistil, že žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, nemá děti, z nespecifikovaného příjmu ve výši 30 000 Kč, z nákladů na bydlení ve výši 8 000 Kč měsíčně, nákladů na chod domácnosti a potraviny ve výši 9 354 Kč, z finančních závazků ve výši 2 352 Kč a nákladů na sázení a hazardní hry ve výši 3 477 Kč. Výsledné náklady byly vždy vypočteny jako průměr mezi náklady uvedenými žalovaným a nalezenými na jeho účtu. V rejstřících ISIR, evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů a interní databázi žalobkyně nebyl žalovaný uveden. V rejstříku SOLUS měl žalovaný evidovány závazky ve výši 1 867 Kč měsíčně.5. Z upomínek ze dne 20. 5. 2025 a 5. 6. 2025 a soud zjistil, že žalovaný neuhradil splátku splatnou 15. 4. 2025.6. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k úhradě jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 351,38 Kč, nákladů upomínání ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 5 020 Kč do 11. 8. 2025. Výzva byla podle podacího lístku odeslána dne 28. 7. 2025.7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 9. 5. 2025 uzavřena smlouva označená jako smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalovanému částku 20000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet alespoň minimálními splátkami ve výši 1 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu 57,99 % p. a. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, listinu, v níž jsou uvedeny údaje, z nichž žalobkyně vycházela. Tato listina bez dalšího není dostatečným důkazem, že údaje v ní uvedené odpovídají skutečnosti ani že žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného, na něž v listině odkazuje. Není možné dovodit, že hodnoty, z nichž žalobkyně vycházela, odpovídaly skutečným příjmům a výdajům žalovaného. Za situace, kdy smlouva byla uzavřena elektronicky, by žalobkyně takovými podklady měla disponovat. O těchto nedostatcích nemohla být žalobkyně poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání nedostavila. Soud proto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, z níž žalovaný nevrátil ničeho. Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit částku 20 000 Kč. Na ostatní nároky (náklady spojené s uplatněním pohledávky, smluvní úrok, smluvní pokutu), vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, 33 Cdo 3675/2021). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.8. Při stanovení lhůty k plnění soud postupoval podle § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona, podle které je spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž podle odst. 2 určí lhůtu k plnění soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 58 %, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze z 79 % (soud přitom vycházel z žalované částky s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku), tj. částku 1 557 Kč. Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 184 Kč a odměna právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 400 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, sepis a podání žaloby a předžalobní výzvu) a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky v celkové výši 1 500 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní podaná žaloba splňuje kritéria uvedená v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. že jde o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto přiznal odměnu právní zástupkyně žalobkyně a režijní paušály podle tohoto ustanovení.10. V souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, položky 1 bod 1 písm. b) ve spojení s položkou 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků doměřil soud žalobkyni soudní poplatek z žaloby. Soudní poplatek činí celkem 1 184 Kč, uhrazeno bylo 948 Kč, zbývá doplatit 236 Kč.