24 C 75/2025-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 12. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 139 685,43 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 22 106,74 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 136 499,01 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 750,76 Kč za období od 4. 10. 2024 do 19. 12. 2024 a zákonným úrokem z prodlení z částky 139 685,43 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a dále zaplacení částky 61 882,27 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 9 921,69 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 59 499,27 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 656,99 Kč za období od 4. 10. 2024 do 19. 12. 2024, zákonným úrokem z prodlení z částky 61 882,27 Kč od 20. 12. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy před uzavřením každé ze smluv byla prověřena úvěruschopnost žalované.2. Dne 16. 2. 2021 byla uzavřena smlouva č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 137 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,97 % ze sjednaného úvěrového rámce. V době trvání smluvního vztahu žalovaná načerpala částku 151 282,56 Kč a uhradila částku 76 101 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 19. 9. 2024. Celková dlužná částka ve výši 139 685,43 Kč sestává z jistiny ve výši 136 499,01 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 086,42 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.3. Dne 13. 12. 2016 byla uzavřena smlouva č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V době trvání smluvního vztahu žalovaná načerpala částku 136 652,28 Kč a uhradila částku 155 538,05 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 19. 9. 2024. Celková dlužná částka ve výši 61 882,27 Kč sestává z jistiny ve výši 59 499,27 Kč, poplatků ve výši 196 Kč, poplatků za pojištění ve výši 87 Kč nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.5. K oběma nařízeným jednáním se žalovaná, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila a dostavil se toliko zástupce žalobkyně. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.6. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouva č. , hodnota, ze dne 16. 2. 2021 (Flexibilní půjčka), smlouva č. , hodnota, ze dne 13. 12. 2016 (Smlouva o spotřebitelském a revolvingovém úvěru), výpisů čerpání, splátek a úhrad, opisů výpisu karetních transakcí, opisů výpisu proplacení smlouvy, předžalobní výzvy ze dne 10. 10. 2024 včetně podacího archu ze dne 11. 10. 2024, výzev ke splacení celého úvěru ze dne 19. 9. 2024 včetně podacího archu ze dne 20. 9. 2024, úvěrových podmínek, úvěrových zpráv, potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 19. 12. 2024, výpisy z účtu žalované za období od 16. 11. 2016 do 12. 12. 2016. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.7. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy č. , hodnota, Flexibilní půjčka bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 16. 2. 2021 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. Úvěrující žalované poskytla revolvingový úvěr s výší rámce k čerpání 137 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 24,88 % ročně, minimální výše měsíční splátky byla sjednána na 743 Kč. Ve smlouvě žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je zaměstnána u , právnická osoba, ., její čistá měsíční mzda činí 19 000 Kč, ostatní členové domácnosti mají příjem 30 000 Kč měsíčně. Žalovaná je svobodná, nemá žádné dítě, má středoškolské vzdělání s maturitou, bydlí v podnájmu. Ze smlouvy č. , hodnota, (Smlouva o spotřebitelském a revolvingovém úvěru) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 13. 12. 2016 mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. Úvěrující žalované poskytla revolvingový úvěr s výší rámce k čerpání 60 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně, výše měsíční splátky byla sjednána na 4 % z dlužné částky. Ve smlouvě žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je zaměstnána u , právnická osoba, ., její čistá měsíční mzda činí 15 000 Kč. Žalovaná je svobodná, nemá žádné dítě, má středoškolské vzdělání s maturitou, bydlí u rodičů. Smlouvy sice nebyly žalovanou podepsány, ale soud má za prokázáno, že úvěrovanou byla skutečně žalovaná a že uzavření smluv bylo jejím právním jednáním, když žalobkyni při sjednávání první smlouvy poskytla výpisy ze svého účtu č. , č. účtu, za období od 16. 11. 2016 do 12. 12. 2016. Lze tedy důvodně předpokládat, že k uzavření smlouvy došlo, pokud žalovaná důkazní listiny nijak nerozporovala a k čerpání úvěrů v souladu se smlouvou prokazatelně došlo.8. Z výpisů čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr č. , hodnota, vyčerpala celkem 151 282,56 Kč včetně prvního čerpání ve výši 25 000 Kč (označeného jako čerpání – bankovním převodem klientovi) a uhradila celkem 76 101 Kč a dále že žalovaná na úvěr č. , hodnota, vyčerpala celkem 135 497,94 Kč a uhradila celkem 155 538,05 Kč. Žalobkyně oba úvěry zesplatnila výzvami ke splacení celého úvěru ze dne 19. 9. 2024, které byly odeslány žalované dle podacího archu dne 20 .9 2024, a vyzvala žalovanou k úhradě částky 153 381,30 Kč u úvěru č. , hodnota, a částky 67 955,50 Kč u úvěru č. , hodnota, . Následně žalobkyně upomínala žalovanou o úhradu celé dlužné částky v předžalobní výzvě k plnění ze dne 10. 10. 2024, která byla dle podacího archu odeslána žalované dne 11. 10. 2024.9. Z úvěrových zpráv vyplývá, že se jedná o listiny vyhotovené v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smluv. Pokud jde o úvěrovou zprávu k úvěru č. , hodnota, , pak z ní vyplývá, že v registru NRKI byl u žalované evidován 1 existující splátkový úvěr s nesplaceným zůstatkem ve výši 9 070 Kč. Pokud jde o úvěrovou zprávu k úvěru č. , hodnota, , pak z ní vyplývá, že v registru NRKI byly u žalované evidovány 2 existující splátkové úvěry s nesplaceným zůstatkem ve výši 134 000 Kč, 1 nesplátkový kontakt a 2 kreditní karty s nesplaceným zůstatkem ve výši 39 000 Kč. Z listiny však není patrná výše příjmů či výdajů žalované ani další skutečnosti týkající se jejích osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 19. 12. 2024 bylo zjištěno, že tyto obsahují údaje, které o svých poměrech uvedla žalovaná v úvěrových smlouvách, a dále výsledky nahlížení do registrů NRKI, JAP PUJCKA, SOLUS, do centrální evidence exekucí a do seznamu neplatných dokladů, přičemž žádná negativní zjištění nejsou uvedena.10. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.11. Žaloba se jeví soudu jako důvodnou, avšak toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření dvou smluv o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah smluv je zachycen v listinné podobě. Žalovaná nenamítala, že by obsah smluv zachycený v žalobkyní předložených listinách neodpovídal obsahu smlouvy, kterou si účastníci sjednali. Soud má však za to, že smlouvy o úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.12. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinn