109 C 308/2019-49 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 5 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % od 17. 7. 2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že dne 30. 3. 2019 byl žalovaný dopraven služebním vozidlem Policie ČR do protialkoholní záchytné stanice na adrese [adresa]. Dle potvrzení byla žalovanému naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,17 promile. Převoz žalovaného do záchytné stanice byl proveden služebním vozidlem [registrační značka] na adrese [adresa]. Žalovanému byla dne 25. 6.2019 zaslána výzva k zaplacení. Zásilka byla vrácena zpět s vyznačením, že je adresát na uvedené adrese neznámý. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. 3. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 21 odst. 1 a 3, § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., § 89e odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. a žalobu zamítl. Žalobkyně svá žalobní tvrzení prokazovala zprávou PČR, Územního odboru [obec], OOP [obec], o dopravě osoby do záchytné stanice, ze které vyplývá, že žalovaný s trvalým pobytem [adresa], byl z tohoto místa převezen do [obec] a následně do [obec] dne 30. 3. 2019 vozidlem [registrační značka] při celkové vzdálenosti 80 km. V protialkoholní záchytné stanici [obec] byla žalovanému naměřena hladina alkoholu 2,17 promile. Toto vyplývá i z potvrzení Psychiatrické nemocnice [obec] – [obec]. Žalovaný byl bez dokladu totožnosti, pouze s řidičským průkazem. Protokolem o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku ze dne 5. 4. 2019 žalobkyně vyčíslila své náklady na dopravu žalovaného do výše uvedeného zařízení ve výši 540 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 25. 6. 2019 byl žalovaný vyzýván k úhradě částky 540 Kč, výzva byla zasílána na adresu [adresa]. Dle přiložené obálky byl adresát na této adrese neznámý. Z informačního systému základních registrů vyplývá, že žalovaný měl evidován adresu svého pobytu na adrese [adresa žalovaného]. Od té doby na území ČR nemá evidovanou adresu. Okresní správou sociálního zabezpečení Karviná nejsou vypláceny žádné dávky ani důchod na jméno žalovaného, tento není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce Krajské pobočky v [obec] Odbor Azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR sdělil, že žalovaný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu, poslední vízum k pobytu bylo ukončeno uplynutím doby dne 11. 5. 2016. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že žalovaný je hlášen na adrese [adresa]. Tato adresa však není adresou evidovanou pro žalovaného. Zařízení Armády spásy na adrese [adresa], že žalovaný dne 21. 5. 2020 uzavřel ústní smlouvu k možnosti využití nízkoprahového denního centra, je však zcela na vůli klienta zda se dostaví či nikoliv. Smlouva na noclehárnu mu vypršela 4. 3. 2020 a od tohoto data v žádném sociálním zařízení armády spásy nepřespal. Žalobkyně se tak domáhá po žalovaném úhrady dluhu dle výše uvedených zákonných ustanovení. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by se dluh stal splatným. Sama žalobkyně v žalobě tvrdí, že výzva k úhradě byla vrácena zpět s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Zásilka byla doručována na adresu, která navíc již několik let nebyla adresou evidovaného pobytu žalovaného na území ČR, který v současné době ani povolen pobyt na území ČR nemá. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnost tvrzení a důkazní, že pohledávka za žalovaným se stala splatnou např. dle ustanovení § 573, § 1959 o. z. tzn., že hmotněprávní výzva k úhradě pohledávky se dostala do dispozice žalovaného. Soud nemohl učinit závěr, že hmotněprávní výzvou je žaloba, když žalovaný je neznámého pobytu, byl mu ustanoven pro toto řízení opatrovník, jedná se však o procesního opatrovníka a doručením žaloby tak nemůže nastat splatnost hmotněprávního závazku. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně neúspěšná žalobkyně byla zavázána zaplatit žalovanému na nákladech řízení 2 904 Kč Tyto náklady řízení sestávají z částky 1 500 Kč za 3 úkony odměny advokáta, když jeden úkon dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 500 Kč. K těmto úkonům byly připočítány 3 režijní paušály à 300 Kč (převzetí věci, sepis vyjádření, účast u jednání). Z výše uvedených částek pak bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 504 Kč.