112 C 369/2020-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 8. 2020 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 12 187,64 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 20. 11. 2014 do zaplacení představující nevrácenou zápůjčku, kterou žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. dle smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 8. 2014 a kterou měla žalovaná vrátit věřiteli spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky do 19. 11. 2014. Žalovaná na zápůjčku neuhradila ničeho a pohledávku za žalovanou z této smlouvy postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Dluh nebyl uhrazen ani přes předžalobní upomínku. 2. Soud se v prvé řadě zabýval svou mezinárodní příslušností, neboť žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Kyperské republice, a dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána podle článku 18 bodu 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), neboť žalovaná jako spotřebitel má bydliště na území České republiky. Rozhodným hmotným právem je právní řád České republiky podle článku 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř). 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že tato měla být sjednána dne 20. 8. 2014 mezi žalovanou jako zákazníkem a [právnická osoba] [IČO] se sídlem v [obec] a dle ní měla tato společnost jako zapůjčitel poskytnout žalované částku 14 000 Kč za poplatek 7 700 Kč, splatnost půjčky byla dne 19. 2. 2017, listina však není podepsána ani zástupcem zapůjčitele ani žalovanou. U žalované jsou ve smlouvě uvedeny osobní údaje žalované včetně čísla bankovního účtu [bankovní účet]. Žalobkyně rovněž předložila kopii občanského průkazu žalované. 5. Z výpisu z účtu [právnická osoba] u [právnická osoba] má soud za prokázáno, že tato společnost poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 14 000 Kč. 6. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 18. 1. 2018 zaslaného žalované doporučeně dne 22. 1. 2018 (prokázáno poštovním podacím archem) má soud za prokázáno, že tato společnost oznámila žalované, že postoupila žalobkyni svoji pohledávku v celkové výši 30 508,24 Kč ze smlouvy o úvěru [číslo] s tím, aby dlužnou částku uhradila na účet zde uvedený. 7. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 4. 2020 odeslané žalované doporučeně dne 27. 4. 2020 (prokázáno podacím archem) vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 33 054,30 Kč ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 20. 8. 2014 uzavřené s původním věřitelem [právnická osoba] 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 má soud za prokázáno, že [právnická osoba] bank p.l.c. postoupila žalobkyni peněžité pohledávky vyplývající z klientských smluv uvedených v příloze [číslo] této smlouvy, mj. pohledávku za žalovanou. 9. Z ostatních listinných důkazů (listina označená jako [jméno] application info či Standardní podmínky úvěrové smlouvy vydané [právnická osoba]) soud nečiní žádná podstatná skutková zjištění. 10. Žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta v plném rozsahu. Žalobkyně tvrdila, že jí pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., tato skutečnost však v řízení nebyla prokázána. Nebylo prokázáno to, že by původním věřitelem žalované byla skutečně tato společnost a že by tedy měla právo pohledávku za žalovanou žalobkyni postoupit. Smlouva o zápůjčce, i když není podepsána, neměla být sjednána s touto [právnická osoba] [IČO] se sídlem v [obec] a tato společnost rovněž zaslala částku 14 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce a následně oznámila žalované, že došlo k postoupení tvrzené pohledávky žalobkyni. Nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že by se stala věřitelem žalované poté, co jí byla pohledávka za žalovanou postoupena původním věřitelem [anonymizováno] bank p.l.c. Žalobkyně není k vedení sporu aktivně legitimována ve smyslu ust. § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), a proto soud žalobu zamítl, aniž by se zabýval podrobněji tím, zda fakticky došlo k platnému sjednání smlouvy o zápůjčce s žalovanou, popř. zda bankovní účet, na který byla zápůjčka poukázána, je skutečně účtem žalované. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila, soud ji proto nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a dalšího dokazování ve vztahu k její aktivní legitimaci. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci plný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly.