109 C 136/2021-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 6 407 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 567,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 805,36 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 171,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 %, úrok 20,5 % ročně z částky 4 171,46 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 2. 9. 2015 smlouvu o zápůjčce. Žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč, tato se zavázala uhradit 1 317 Kč kapitalizované úroky ze zapůjčené částky, 2 055 Kč administrativní poplatek, 4 989 Kč poplatek za hotovostí inkaso splátek, žalovaná však uhradila pouze 11 954 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Původní věřitel před uzavřením smlouvy s žalovanou řádně prověřoval její solventnost. Kapitalizovaný úrok ve výši 2 805,36 Kč je vypočten z úroku 20,50 % ročně z částky 4 171, 46 Kč od 27. 10. 2016 do 20. 1. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení je vypočten z částky 9 % ročně z dlužné jistiny 4 171,46 Kč od 26. 7. 2018 do 20. 1. 2020 a činí 567,32 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud činí tento závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalovaná dne 2. 9. 2015 uzavřely smlouvu o zápůjčce, žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč, žalovaná se s částkou zavázala společnosti [právnická osoba] zaplatit úrok ve výši 1 317 Kč, částku 2 055 Kč poplatek za administrativní činnost, částku 4 989 Kč poplatek za hotovostní režim splátek. Částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 307 Kč, poslední splátka měla činit 248 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. 4. Po provedeném dokazování soud žalobu zamítl. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 2. 9. 2015 smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah, bylo nutno nejen tvrdit, ale prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované před uzavřením smlouvy dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. Tvrzení žalobkyně však žádným způsobem neprokázala. Žalobkyně se k soudu nedostavila, znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud mohl nárok žalobkyně, která prokázala svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 dle ustanovení § 1879 o. z., posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení však bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 10 000 Kč a z tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila ještě před postoupením pohledávky částku 11 954 Kč, tedy částku vyšší než ke které by byla zavázána ze strany soudu. Jelikož je smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. neplatná, když jak je již shora uvedeno, nebylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně prověřila solventnost žalované, byla žaloba zamítnuta. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.