109 C 198/2021-137 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 5 250,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 322,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 579,6 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5 250,87 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % a úrok 18,9 % ročně z částky 5 250,87 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2017 smlouvu o účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr. Limit úvěru byl sjednán do limitu 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen platit úrok z čerpání kontokorentu ve výši oznámení [obec] spořitelny a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu. Žalovaný se zavázal nepřekročit nepovolený limit kontokorentu. Žalovaný však měl nepovolený debet a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020 postoupena na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným k 1. 12. 2020 činila 5 250,87 Kč jistina, 579,60 Kč úrok z úvěru a 322,28 Kč úrok z prodlení. Žalovaný ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 2. 2020, do postoupení pohledávky, tj. 1. 12. 2020, zaplatil na pohledávku 16. 3. 2020 částku 161,39 Kč, 16. 3. 2020 částku 194,15 Kč a částku 1 144,46 Kč, dne 24. 4. 2020 částku 71,25 Kč, 102,30 Kč a 1 326,45 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 5. 10. 2017, kterou měla uzavřít [právnická osoba] a žalovaný, soud neučinil žádný skutkový závěr, když tato listina není žalovaným podepsána. Z rámcové smlouvy o finančních službách soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o běžném účtu č. [bankovní účet] s tím, že v dalším je odkázáno na přílohu. Z přílohy k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. [bankovní účet] soud neučinil opět žádná skutková zjištění, když tato příloha není žádným z účastníků podepsána, i když rámcová smlouva o finančních službách byla uzavřena v písemné smlouvě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že účastníci smlouvy uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, byl přiložen seznam postoupených pohledávek a na základě poučení soudu bylo doplněno tvrzení, kdy pod [číslo] seznamu pohledávek je vedena také pohledávka za žalovaným. 4. U jednání soudu dne 31. 8. 2021 byla žalobkyně poučena o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy, a to, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v jakékoliv formě, doplnit tvrzení a důkazy, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala solventnost žalovaného a dále, jakou výši finančních prostředků žalovaný skutečně čerpal. V doplnění žalobních tvrzení ze dne 7. 9. 2021 žalobkyně uvedla, že s ohledem na povahu úvěrového produktu není pro žalobkyni možné uvést částku přesného čerpání bez dalších poplatků a úroků účtovaných na vrub běžného účtu z titulu různých úvěrových a jiných produktů. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pokud jde o smlouvu o úvěru, tak smlouva byla uzavřena prostřednictvím bankomatu pomocí PIN kódu, který je elektronickým podpisem. 5. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o.z. I přes poučení soudu toto tvrzení neprokázala. Smlouva o úvěru může být uzavřena v jakékoliv formě. V případě písemné formy je možno takovouto smlouvu uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je však podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel smlouvu prostřednictvím bankomatu a zaslaného [příjmení] kódu. Pokud by žalovaný samotný dokument podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, je podstatné prokázat identitu jednající osoby a integritu, tedy následnou nezměnitelnost, podepsaného dokumentu. Toto však v řízení prokázáno nebylo. Žalobkyně tak neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli nějakou smlouvu o úvěru. Nárok žalobkyně by mohl být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o.z. V tomto případě je však nutno tvrdit, v jaké konkrétní výši byly finanční prostředky žalovanému poskytnuty. Žalobkyně však tvrzení nedoplnila. Soud může jen dodat, že i pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, žalobkyně řádně nedoplnila tvrzení a neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. řádně prověřovala solventnost žalovaného, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah. Žalobkyně sice prokázala svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020, kterou uzavřela společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník, prokázala, že byla postoupena pohledávka za žalovaným, avšak neprokázala, že by nějaká pohledávka právní předchůdkyni vůbec vznikla. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.