112 C 334/2021-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 4. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 10 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně (původně [právnická osoba]) uzavřela dne 8. 11. 2018 s žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které zajišťovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 30. 6. 2019, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s článkem 8.2 všeobecných podmínek žalobkyně měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté zařízení Set-top box/CA Modul, jehož převzetí stvrdila svým podpisem na smlouvě, avšak svou povinnost nesplnila. Mezi účastníky byla sjednána dne 8. 11. 2018 také smlouva o poskytování služby Internet [číslo] dle které žalobkyně zajišťovala žalované přístup k internetu až do 30. 4. 2019, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 13 Zvláštních podmínek pro službu DIGI Internet měla žalovaná vrátit pronajaté zařízení Modem TP-Link TD [anonymizováno], avšak toto neučinila a je povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu v částce 5 000 Kč. K vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně dne 8. 4. 2021, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 22. 11. 2021, se ani jeden z účastníků bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 8. 11. 2018 byla mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, a to na dobu 24 měsíců, přičemž doba vázanosti se automaticky prodlužuje v souladu s čl. 5 Všeobecných podmínek, které jsou součástí této smlouvy spolu s dalšími dokumenty uvedenými v čl. III. smlouvy. Součástí smlouvy je ujednání o pronájmu zařízení Set-top box Arris sériové číslo [anonymizováno], které si žalovaná měla nainstalovat sama na vlastní náklady a současně se zavázala hradit nájemné dle provedeného vyúčtování. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta mimo jiné za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení ve výši 5 000 Kč. Dne 8. 11. 2018 byla mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena smlouva [číslo] pro službu Internet 20, a to na dobu 24 měsíců s tím, že pokud se účastníci před uplynutím doby nedohodnou na prodloužení vázanosti, přechází smlouva do režimu smlouvy neurčité v souladu s čl. 5 Všeobecných podmínek, které jsou součástí této smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán nájem zařízení TP-Link TD [anonymizováno] [číslo] s tím, že byla ujednána samoinstalace zařízení na vlastní riziko a náklady žalované. V čl. I. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta mimo jiné za nevrácení, poškození, zničení pronajatého koncového zařízení ve výši 5 000 Kč. V článku 10 Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací vydaných žalobkyní je upraven zánik smlouvy uplynutím období, na které byla uzavřena, písemnou dohodou obou smluvních stran, písemným odstoupením od smlouvy, písemnou výpovědí a v dalších případech stanovených těmito podmínkami či právními předpisy ČR. Dle čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV účinných od 1. 9. 2016 je účastník v případě ukončení smlouvy povinen technická zařízení vrátit zpět DCZ ve stavu, který odpovídá opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalobkyně soudu předložila výzvy ze dne 11. 7. 2019 a 27. 5. 2019 adresované žalované, kterými měla vyzývat žalovanou k vrácení technického zařízení Arris sériové číslo [anonymizováno] a zařízení [číslo] z důvodu ukončení výše uvedených smluv ke dni 30. 6. 2019, resp. 30. 4. 2019, což žalovaná neučinila a vyzvala ji k úhradě smluvní pokuty 5 000 Kč za každé zařízení. Nebylo však prokázáno odeslání těchto výzev žalované. Předžalobní výzvou zaslanou žalované dne 6. 4. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k vrácení technických zařízení poskytnutých výše uvedenými smlouvami elektronických komunikací do 7 dnů ode dne doručení této výzvy, když smlouvy byly ukončeny ke dni 30. 6. 2019 a 30. 4. 2019 a dále k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 10 000 Kč. 5. Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že jí vznikl nárok na smluvní pokutu za nevrácená zařízení po ukončení smluv o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřených mezi účastníky dne 8. 11. 2018. V řízení bylo prokázáno jen to, že tyto smlouvy byly sjednány na dobu 24 měsíců s automatickou prolongací, popř. s její přeměnou na dobu neurčitou. Nebylo však prokázáno, že by předmětná zařízení pro příjem televizního vysílání prostřednictvím internetu a pro příjem internetu byla žalované předána. Ve smlouvách byla ujednána samoinstalace zařízení žalovanou jako zákazníkem, žalobkyně tvrdila, že převzetí zařízení stvrdila žalovaná na smlouvách, avšak tato skutečnost v řízení prokázána nebyla. Stejně tak nebylo prokázáno žalobkyní tvrzené ukončení smlouvy o poskytování televizního vysílání ke dni 30. 6 2019 a poskytování služeb internetu ke dni 30. 4. 2019, když žalobkyně k této skutečnosti nenavrhla a nepředložila jediný důkaz. Pouhá zmínka o ukončení smlouvy ve výzvách žalobkyně k vrácení zařízení, které však nebyly žalované odeslány, a také v předžalobní upomínce není takovýmto důkazem. Žalobkyně tedy neprokázala, že by žalované pronajatá zařízení žalované předala a že by jí vzniklo právo účtovat žalované smluvní pokuty za nevrácení pronajatých zařízení po ukončení smlouvy. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě předložit důkazy k prokázání výše tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud proto žalobu bez dalšího zamítl, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci plně procesně úspěšný, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.