117 C 429/2020-30 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za období od července 2019 do ledna 2020 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaná tyto poplatky neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně požaduje také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to ode dne následujícího po jejich splatnosti stanovené zákonem, do dne vyhotovení žaloby, tj. do 15. 10. 2020, což činí 92,15 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se v březnu 2016 přihlásila do evidence poplatníků televizních poplatků jako držitel televizního přijímače. Od tohoto dne jí vznikla povinnost hradit televizní poplatky ve výši stanovené zákonem, avšak žalovaná tyto poplatky v měsících červenec 2019 až leden 2020 řádně nehradila, když v tomto období nezaplatila na poplatcích ničeho. Za uvedené období jí tak vznikl dluh v celkové výši 945 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 15. 3. 2020, ze dne 27. 5. 2020 a ze dne 15. 7. 2020 k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Součástí výzev je i výpis detailu dluhu žalované na těchto poplatcích. Výzvy byly žalované zaslány na adresu uvedenou v přihlášce poplatníka televizních poplatků. 5. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalovaná jako fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku. Tento poplatek je povinna platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1, 2 citovaného zákona). Žalovaná však svou zákonnou povinnost nesplnila a žalobkyni tak dluží za výše uvedené měsíce celkovou částku 945 Kč (tj. za 7 měsíců po 135 Kč). Současně soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, neboť splatnost poplatku je § 7 odst. 3 citovaného zákona stanovena vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, do dne sepisu žaloby 15. 10. 2020, když za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. Úroky činí kapitalizovanou částku 92,15 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 126 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 AT, celkem 200 Kč, a náhrada 21 % DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč.