117 C 434/2020-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 105 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za období od března 2018 do ledna 2020 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaný tyto poplatky neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně požaduje také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to ode dne následujícího po jejich splatnosti stanovené zákonem, do dne vyhotovení žaloby, tj. do 15. 10. 2020, což činí 475,83 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se v září 2011 přihlásil do evidence poplatníků televizních poplatků jako držitel televizního přijímače. Od tohoto dne mu vznikla povinnost hradit televizní poplatky ve výši stanovené zákonem, avšak žalovaný tyto poplatky v měsících březen 2018 až leden 2020 řádně nehradil, když v tomto období nezaplatil na poplatcích ničeho. Za uvedené období mu tak vznikl dluh v celkové výši 3 105 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 15. 3. 2020 k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Součástí výzvy je i výpis detailu dluhu žalovaného na těchto poplatcích. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou v přihlášce poplatníka televizních poplatků dne 16. 3. 2020. 5. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalovaný jako fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku. Tento poplatek je povinen platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1, 2 citovaného zákona). Žalovaný však svou zákonnou povinnost nesplnil a žalobkyni tak dluží za výše uvedené měsíce celkovou částku 3 105 Kč (tj. za 23 měsíců po 135 Kč). Současně soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, neboť splatnost poplatku je § 7 odst. 3 citovaného zákona stanovena vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, do dne sepisu žaloby 15. 10. 2020, když za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. Úroky činí kapitalizovanou částku 475,83 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 126 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 AT, celkem 200 Kč, a náhrada 21 % DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč.