106 C 381/2021-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 390,28 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 30. 3. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o uznání dluhu (dále jen Dohoda). Žalovaný v ní uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše celkem ve výši 39 390,28 Kč. Zároveň se jej zavázal uhradit v 39 měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním splátky [číslo]. Žalobkyně využila své právo a odeslala žalovanému dne 13. 8. 2021 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky, která v zesplatněné výši činila 39 390,28 Kč. Žalovaný svůj dluh nesplnil. Žalovaný na svůj dluh od data uzavření Dohody do data podání žaloby nezaplatil ničeho. Žalobkyně zaslala dne 13. 8. 2021 předžalobní upomínku, ovšem bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 12. 1. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaný nikoliv. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno ze splátkové dohody uzavřené dne 30. 3. 2021 mezi [právnická osoba] [ulice] a Slovenská republika jako věřitele a žalovanou jako klientkou, že tito uzavírají splátkovou dohodu. Věřitel prohlašuje, že nabyl od společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 peněžitou pohledávku vůči žalovaného vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společnosti [právnická osoba] Výše pohledávky činí 39 390,28 Kč. Žalovaný uznává ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb. svůj dluh vůči věřiteli co by do důvodu i do výše. Zároveň se zavazuje uhradit pohledávku ve splátkách po 1 000 Kč dne 23. 4. 2008, dále ve splátkách [číslo] – 38 po 1 000 Kč se platností k 23. dni v měsíci a 39. splátku po 1 390,28 Kč dne 24. 6. 2024. Celkový počet splátek činí 39. Žalovaný splátkovou dohodu stvrdil podpisem. Ze zesplatnění dluhu ze dne 13. 8. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 39 390,28 Kč s příslušenstvím nejpozději do 23. 8. 2021. Dluh vznikl z důvodu nehrazení závazku, kdy žalovaný v dohodě uzavřené dne 30. 3. 2021 uznal svůj dluh ve výši 39 390,28 Kč a zavázal se jej hradit formou měsíčních splátek. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou 24. 5. 2021, tímto byl dluh zesplatněn. Dle poštovního podacího archu ze dne 17. 8. 2021 žalobkyně odesílala žalovanému korespondenci na adresu [adresa žalovaného]. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 8. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovaný je vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky ve výši 39 390,28 Kč s příslušenstvím ve lhůtě nejpozději do 23. 8. 2021. Pohledávka vznikla na základě splátkové dohody ze dne 30. 3. 2021. Z poštovního podacího archu ze dne 17. 8. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílala žalovanému uvedeného dne korespondenci na adresu [adresa žalovaného]. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 30. 3. 2021 žalovaný a žalobkyně uzavřeli splátkovou dohodu, dle které se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni pohledávku ve výši 39 390,28 Kč, jenž žalobkyně nabyla od [právnická osoba] Financial x [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 a která vyplývá ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], Žalovaný uznal pohledávku ve výši 39 390,28 Kč co do důvodu i co do výše a zavázal se ji uhradit ve splátkách dle splátkové dohody. Dopisem ze dne 13. 8. 2021 odesílaným žalovanému dne 17. 8. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z Dohody ze dne 30. 3. 2021 v celkové výši 39 390,28 Kč s příslušenstvím, kdy žalovaný se ocitl v prodlení se splátkou splatnou dne 24. 5. 2021 a žalobkyně dluh zesplatnila. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 13. 8. 2021 odesílanou dne 17. 8. 2021 právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě pohledávky ze splátkové dohody ze dne 30. 3. 2021, v níž uvedl, že uznává co do důvodu i výše pohledávku ve výši 39 390,28 Kč, a to ve lhůtě nejpozději do 23. 8. 2021. V daném případě dospívá soud k závěru, že žaloba není důvodná, soud ji proto zamítl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 30. 3. 2021 splátková dohoda, na základě které žalovaný uznal pohledávku vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba], v celkové výši 39 390,28 Kč a zavázal se ji uhradit ve splátkách dle splátkového kalendáře, jenž je součástí této Dohody. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud má za to, že nebyly splněny podmínky ust. § 2053 o. z. Žalovaný uznal dluh písemným uznáním, uznal jej co do výše 39 390,28 Kč. Pokud jde o důvod uznání, pak soud má za to, že v této části je splátková dohoda neurčitá. Z uznání je patrné, že se jedná o dluh nabytý na základě smlouvy o postoupení pohledávky od společnosti [právnická osoba], ze dne 21. 12. 2020 vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], Není však zřejmé, z čeho dluh sestává, tedy čím je tvořena dlužná částka, které se uznání týká, zda se jedná pouze o jistinu, popřípadě příslušenství či poplatky. Nelze dluh určit pouze odkazem na číslo smlouvy s tvrzením, že uvedený dluh věřitel nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Uznání dluhu vyhodnotil soud jako neurčité. Rovněž tak nebyla v řízení prokázána existence dluhu žalovaného vůči původnímu věřiteli a následné postoupení této pohledávky na žalobkyni tak, jak se o tom zmiňuje splátková dohoda ze dne 30. 3. 2021. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 12. 1. 2022, se nedostavila žalobkyně, soud jí tak nemohl dát poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ohledně tvrzených skutečností ve vztahu k uzavřené dohodě o uznání dluhu. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání a žalobkyně se svou neúčastí u jednání zbavila možnosti býti poučena. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.