108 C 1/2022-64 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 15 718 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 4. 2019 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se, jak vyplývá ze Smlouvy, zavázal zaplatit částku 25 955,88 Kč spolu s příslušenstvím formou 6 měsíčních splátek po 4 325,98 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku ve výši 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla jednak povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení a jednak povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne 26. 8. 2019 uzavřel žalovaný se [anonymizováno] druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která byla technicky dodatkem shora uvedené Smlouvy. Na základě dodatku byl předchozí závazek na základě dohody stran upraven tak, že jistina úvěru činila nově 11 148,97 Kč a žalovaný se zavázal ji splatit formou tří měsíčních splátek ve výši 4 325,98 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celkem se žalobkyně domáhá zaplacení částky 15 718 Kč sestávající z nesplacené jistiny 9 977 Kč, nesplacené smluvní pokuty 4 979 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání 150 Kč, nesplacených nákladů vynaložených na mimosoudní vymáhání věci ve výši 762 Kč. Žalovaný je v prodlení a žalobkyně se proto domáhá také zaplacení úroků z prodlení. 2. Ze smluv o úvěru ze dne 25. 4. 2019 a 26. 8. 2019 má soud za prokázáno, že jako smluvní strany jsou v nich označeny [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient a vymezují výši jistiny, sazbu úroků a další smluvní práva a povinnosti. Nejsou opatřeny podpisem ani jedné ze smluvních stran. Z části výpisu z účtu neznámého čísl a neznámého majitele má soud za prokázáno, že na tento účet byla dne 25. 4. 2019 poukázána z účtu žalovaného částka 0,01 Kč a z tohoto účtu byla téhož dne odeslána na účet žalovaného částka 20 000 Kč. Dne 11. 6. 2021 byla mezi [anonymizováno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek uvedených v Příloze 1 smlouvy, jak má soud z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek za prokázáno. Na čl. 38 spisu je žurnalizována litina nadepsaná textem„ [anonymizováno] [číslo]“ obsahující v tabulce data žalovaného a a údaje týkající se smlouvy [číslo] jak má soud z obsahu listiny za prokázáno. 3. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi jejím právním předchůdcem [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě [anonymizováno] poskytla žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal jej splatit a pro případ, že žalovaný nedodrží svůj závazek, stíhá jej povinnost zaplatit smluvní pokutu a paušální náklady vymáhání pohledávky. K prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru však žalobkyně neposkytla soudu žádný důkaz, z něhož by bylo možné mít takovou skutečnost za prokázánu. Smlouva o úvěru není podepsána ani jednou ze smluvních stran a z výše uvedeného výpisu z účtu nelze mít za prokázáno, že žalovaný zaplatil právě [právnická osoba] verifikační platbu a právě [anonymizováno] poté zaslala žalovanému částku 20 000 Kč, neboť není zřejmé, kdo je majitelem účtu, jehož částečný výpis byl soudu předložen. Soud proto nemá za prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, z níž by žalovanému vznikla práva a povinnosti, jejichž splnění se žalobkyně v tomto řízení dovolává. Dále žalobkyně tvrdila, že se v důsledku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek stala ve smyslu § 1879 občanského zákoníku věřitelem žalovaného namísto [právnická osoba] Ani toto své tvrzení týkající se aktivní věcné legitimace však žalobkyně v řízení neprokázala. Samotná smlouva o postoupení pohledávek odkazuje na seznam pohledávek, který obsahuje identifikaci postoupených pohledávek, avšak soudu nebyl předložen, a to ani jeho část. Listina nadepsaná textem„ [anonymizováno] [číslo]“ sice obsahuje základní údaje o žalovaném a smlouvě, avšak z jejího obsahu nelze dovodit závěr, že snad byla přílohou smlouvy o postoupení pohledávek či součástí seznamu postoupených pohledávek. Soud proto žalobu bez dalšího v celém rozsahu zamítl. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. Žalobkyně je účastník sporného řízení a leží na ní povinnost skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku tvrdit a prokázat. Pokud pak účastník rozhodné skutečnosti netvrdí, či neprokazuje, nastupuje poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové poučení však soud poskytne pouze a jedině tomu účastníku, který se dostaví k ústnímu jednání soudu, neboť jde o poučovací povinnost, kterou má soud pouze a jedině při ústním jednání. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se však žalobkyně nedostavila a zbavila se tak vlastním jednáním možnosti být poučena o potřebě dalšího dokazování o jím tvrzených skutečnostech. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku, a to o skutečnosti, že je aktivně věcně legitimována k vedení sporu, že mezi [anonymizováno] a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva, popř. že [anonymizováno] poskytla žalovanému tvrzené finanční prostředky. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.