108 C 247/2022-76 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se dne 28. 8. 2014 při jízdě na lince hromadné dopravy provozované [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro úhradu částky 1 520 Kč, představující jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Dohodou, která byla na místě se žalovaným sepsána, žalovaný uznal nárok plynoucí z této přepravní kontroly. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se proto domáhá rovněž úroku z prodlení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu s odůvodněním, že nikdy nejel hromadným dopravním prostředkem bez platné jízdenky. Řidičský průkaz, jímž byla při přepravní kontrole prokazována totožnost cestujícího, byl žalovanému již v roce 2013 odcizen, což hlásil na policii. Podpis na dohodě s cestujícím není podpisem žalovaného. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 18. 9. 2013 oznámil žalovaný na Polici ČR [obec], že mu byl odcizen [číslo řidič. oprávnění]. Dne 28. 8. 2014 cestoval bez jízdního dokladu na lince [číslo] hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem [právnická osoba] cestující, který prokázal přepravnímu kontrolorovi svou totožnost řidičským průkazem č. [anonymizováno] [číslo] na jméno žalovaného. S tímto cestujícím byla sepsána dohoda č. [anonymizováno] [číslo], která je opatřena nečitelným podpisem a na níž je uvedena adresa cestujícího [obec], [anonymizována dvě slova]. Tato adresa neexistuje. V této dohodě cestující uznal nárok přepravce na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému. 4. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný porušil svou zákonnou povinnost cestovat prostředkem hromadné dopravy pouze s platnou jízdenkou a je proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. K prokázání tohoto svého tvrzení poskytla dohodu s cestujícím č. [anonymizováno] [číslo]. Tato listina je soukromou listinou. Žalovaný popřel, že by vykonal dne 28. 8. 2014 tzv.„ černou jízdu“, popřel, že podpis na dohodě je jeho podpisem. Žalovaný tak zpochybnil věcnou správnost soukromé listiny, kterou žalobkyně svůj nárok prokazovala. Soudu zjistil, že řidičský průkaz, jímž cestující dne 28. 8. 2014 prokazoval svou totožnost, byl žalovanému v roce 2013 odcizen, což žalovaný hlásil na policii. Za situace, kdy byla žalovaným zpochybněna správnost soukromé listiny a jeho tvrzením odpovídají i další skutková zjištění soudu, bylo na žalobkyni, aby oprávněnost svého nároku prokázala dalšími důkazy, což však žalobkyně neučinila. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neunesla břemeno důkazu o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku a žalobu v celém rozsahu zamítl. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal dále soud žalobkyni, aby procesně zcela úspěšnému žalovanému zaplatila na náhradě nákladů řízení celkem částku 6 292 Kč, sestávající ze čtyř úkonů právní služby po 1 000 Kč, čtyř režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 1 092 Kč.