108 C 253/2022-54 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 9 253 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 8. 7. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), ve které si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu]. Žalovaný při uzavírání Smlouvy poskytl žalobkyni kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalobkyně a žalovaný si dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady Žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany Žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. Bylo také sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 2 890 Kč. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každých započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně však uplatňuje pouze náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 121 Kč měsíčně, za období 3 měsíců v celkové výši 363 Kč. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a Žalobkyně je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 12. 2021 v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 9 253 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného. Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru má soud za prokázáno, že je datována 8. 7. 2021, jako úvěrující je v ní označena žalobkyně, jako klient je označen žalovaný. U úvěrujícího je uvedeno číslo bankovního účtu [bankovní účet], u klienta číslo bankovního účtu [bankovní účet] Smlouva formuluje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky do výše 50 000 Kč. Dále listina blíže upravuje práva a povinnosti smluvních stran. Listina není žalovaným podepsána. Dále byl soudu předložen výpisu z účtu žalobkyně, z něhož je patrno, že na bankovní účet označený ve smlouvě jako účet žalovaného byla dne 23. 8. 2021 poukázána částka 5 000 Kč. Z výplatních lístků žalovaného má soud za prokázáno, že výplaty za období měsíců dubna a května 2021 byly žalovanému poukazovány na bankovní účet č. [bankovní účet]. 3. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě. Z listin předložených žalobkyní k důkazu však soud nemá za prokázáno, že k uzavření smlouvy došlo, smlouva neobsahuje žádný identifikovatelný projev vůle žalovaného. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva jakýmkoliv způsobem. Skutečnost, že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného a jeho osobními údaji neprokazuje, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy konkrétního obsahu. Soud proto nemá za prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy a zabýval se otázkou, zda žalobkyně poskytla žalovanému nějaké finanční prostředky, které by za absence smluvního ujednání, představovaly bezdůvodné obohacení žalovaného. Ani to však nebylo v řízení prokázáno. Žalobkyně předložila výpis z účtu, z něhož je zřejmé, že částka 5 000 Kč byla poukázána na účet uvedený ve smlouvě, avšak žalovaný tuto smlouvu nepodepsal, nepotvrdil tak správnost údajů v ní uvedených a soud má naopak za prokázáno, že mzda byla žalovanému jeho zaměstnavatelem poskytována na jiný bankovní účet. Soud proto nemá za prokázáno, že to byl právě žalovaný, kdo se bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. Žalobkyně je účastník sporného řízení a leží na ní povinnost skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku tvrdit a prokázat. Pokud pak účastník rozhodné skutečnosti netvrdí, či neprokazuje, nastupuje poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové poučení však soud poskytne pouze a jedině tomu účastníku, který se dostaví k ústnímu jednání soudu, neboť jde o poučovací povinnost, kterou má soud pouze a jedině při ústním jednání. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se však žalobkyně nedostavila a zbavila se tak vlastním jednáním možnosti být poučena o potřebě dalšího dokazování o jí tvrzených skutečnostech. S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.