108 C 255/2022-30 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 044 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se ve dnech 10. 10. 2019 a 15. 1. 2020 při jízdách tramvají a autobusem na linkách [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu částky 3 044 Kč, představující jízdné ve výši 1 x 20 Kč a 1 x 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1 500 Kč. Dohodami, které byly na místě se žalovaným sepsány, žalovaný uznal nárok žalobkyně. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a žalobkyně se proto domáhá rovněž úroku z prodlení. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ve dnech 10. 10. 2019 a 15. 1. 2020 cestoval žalovaný tramvají a autobusem na linkách [číslo] v [obec] prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Na místě o tom byly sepsány dohody s cestujícím [číslo] kterými bylo žalovanému uloženo zaplatit částky 1 520 Kč a 1 524 Kč do 15-ti dnů od přepravních událostí a žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu a výše jako svůj dluh. 3. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 4. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost podle § 18a odst. 3, písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. a § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Svůj dluh vůči žalobkyni uznal do důvodu i výše 3 044 Kč jako svůj dluh. Je proto povinen ve smyslu § 2053 občanského zákoníku zaplatit částku 3 044 Kč, představující jízdné v celkové výši 20 Kč a 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 2 x 1 500 Kč, jejíž výše je v souladu s ustanovením § 18a odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb. a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a proto byl zavázán rovněž k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu §§ 1968 a 1970 občanského zákoníku. Žaloba o zaplacení částky 3 044 Kč je proto důvodná a soud jí vyhověl. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby procesně zcela úspěšné žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč za zaplacený soudní poplatek a hotové výdaje žalobkyně.