108 C 389/2021-38 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 22 355,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 3. 2019 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37 184 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek ve výši 2 656 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 12. 5. 2020 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 7 900 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši 3 963,32 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 3 936,68 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 29 284 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 16 036,68 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 13 247,32 Kč. Ode dne 13. 5. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 47 463,40 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 16 036,68 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1 230,54 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 7 717,92 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 463,70 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 835,16 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 586,76 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 592,64 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit část postoupených nároků a domáhá se pouze zaplacení nesplacené jistiny 16 036,68 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvní úroku 1 230,54 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 7 717,92 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 463,70 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 835,16 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 596,62 Kč, za období od 13. 5. 2020 do 11. 6. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 731,08 Kč za období od 13. 5. 2020 do 11. 6. 2021 a smluvní pokuty ve výši 6 318,45 Kč vyčíslené za dobu od 13. 5. 2020 do 10. 6. 2021. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 20. 7. 2021 z jistiny ve výši 16 036,68 Kč. 2. Dne 12. 3. 2019 byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému hotovostní půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit celkem částku 37 184 Kč formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč. Částka 20 000 Kč byla žalovanému předána hotově, což potvrdil svým podpisem. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o úvěru. Dne 19. 7. 2021 uzavřely společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek specifikovaných v seznamu pohledávek, jak má soud z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek za prokázáno. Součástí spisu na čl. 9 je také listiny nadepsaná textem„ [anonymizováno] [spisová značka] [číslo]“ obsahující mimo jiné údaje o žalovaném a výši jeho dluhu ze smlouvy [číslo] jak má soud z obsahu této listiny za prokázáno. 3. Kromě výše uvedeného provedl soud dále důkaz žádostí o úvěr, předžalobní výzvou, formulářem pro standardní informace, oznámením o postoupení pohledávky a poštovními podacími archy, z nichž s ohledem na níže uvedený závěr neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 4. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] jako věřitel uzavřela se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o úvěru ve smyslu § 1395 a následujících občanského zákoníku. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala, aby žalovaný byl soudním rozhodnutím zavázán ke splnění svých povinností plynoucích z této smlouvy, neboť tvrdila, že se v důsledku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek stala ve smyslu § 1879 občanského zákoníku věřitelem žalovaného namísto společnosti [právnická osoba] Toto své tvrzení týkající se aktivní věcné legitimace však žalobkyně v řízení neprokázala. Samotná smlouva o postoupení pohledávek odkazuje na seznam pohledávek, který obsahuje identifikaci postoupených pohledávek, avšak soudu nebyl předložen, a to ani jeho část. Listina nadepsaná textem„ [anonymizováno] [spisová značka] [číslo]“ sice obsahuje základní údaje o žalovaném a smlouvě, avšak z jejího obsahu nelze dovodit závěr, že snad byla přílohou smlouvy o postoupení pohledávek či součástí seznamu postoupených pohledávek. Soud proto nemá za prokázáno, že právě žalovaná pohledávka byla předmětem postoupení na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku. Takové poučení však soud poskytuje pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Žaloba byla proto zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že se stala věřitelem žalované pohledávky a je proto věcně legitimována k vedení tohoto sporu. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.