109 C 327/2021-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 6 984,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 22. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 918,55 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 781,02 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč a částku 3 352,71 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná dne 7. 6. 2018 uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo předáno 15 000 Kč, tato se zavázala uhradit příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč, částka měla být uhrazena ve splátkách. Před uzavřením smlouvy byla prověřována solventnost žalované. Žalovaná uhradila částku ve výši 15 500 Kč, pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny 6 984,81 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 319,73 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 264,91 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 619,19 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 199,36 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit smluvní pokutu za období od 8. 8. 2019 do 30. 11. 2020 z částky 6 984,81 Kč, když smluvní pokuta činí 0,01 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. 2. Žalovaná uvedla, že si peníze půjčila, jelikož potřebovala finance pro dítě, byla na mateřské, byla samoživitelka, odešla od rodičů. Kromě sociálních dávek neměla jiné příjmy. 3. Z žádosti o úvěr ze dne 7. 6. 2018 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je na mateřské, její příjem činí rodičovský příspěvek 7 600 Kč, přídavky 500 Kč, měsíční výdaje na domácnost byly stanoveny na 11 219 Kč. Dále žalovaná měla pobírat sociální dávky 7 786 Kč. Žalovaná uvedla, že má základní vzdělání, má jedno vyživované dítě, je svobodná. 4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou dne 7. 6. 2018 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 15 000 Kč, tato se zavázala uhradit spolu s částkou úrok 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 7 394 Kč a poplatek za platby v hotovosti 2 700 Kč. Částka měla být uhrazena ve splátkách po 1 332 Kč po dobu 14 měsíců. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnosti [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na smlouvě však není uvedeno datum uzavření smlouvy. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo tvrzeno, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupních uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek dne 21. 12. 2020. Listina, jež byla předložena, nazvaná„ smlouva o postoupení pohledávek“ mezi výše uvedenými účastníky však neobsahuje datum. Žalobkyně neprokázala, že pokud měla původní věřitelka oznámit žalované postoupení pohledávky, že by toto postoupení se dostalo do dispozice žalované, jelikož z podacího archu nevyplývá, že by se jednalo o zasílání oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2021, jež bylo předloženo soudu. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno řádně tvrdit a následně prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle ustanovení § 86 odst. 1 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně pouze předložila listinu, ze které vyplývá, že žalovaná měla poskytnout informace o svých příjmech a výdajích v žádosti o úvěr. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Soud také může zdůraznit, že již z této žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná nebude mít dostatek finančních prostředků k úhradě splátek, když jediné příjmy, které má jsou ze sociálních dávek, a žalovaná pečuje o jedno dítě. Jelikož nebylo řádně tvrzeno a prokázáno, že byla prověřována solventnost žalované, je tak smlouva o úvěr dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně neposoudil ani jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z., když bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 15 000 Kč a z tvrzení vyplývá, že žalovaná fakticky uhradila 15 500 Kč, tedy částku vyšší, než ke které by byla zavázána. Soud s ohledem na výše uvedené tak žalobu v celém rozsahu zamítl. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.