109 C 331/2021-54 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána částku 3 520 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 070,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 789,73 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 856,18 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,98 % ročně z částky 2 856,18 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, částku 4 427 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 408,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 669,94 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 592,31 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úrok 20,98 % ročně z částky 3 592,31 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 18. 8. 2015 smlouvu o půjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované. Žalovaná se zavázala uhradit se zapůjčenou částkou 5 000 Kč úrok ve výši 455 K, částku 1 000 Kč odměnu za administrativní činnost a 1 500 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Dále společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne 2. 6. 2015 smlouvu o zápůjčce. Žalované bylo poskytnuto 7 000 Kč, tato se zavázala se zapůjčenou částkou uhradit 637 Kč úrok, 1 400 Kč poplatek za administrativní činnost a 2 100 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná nehradila řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud činí tento závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalovaná dne 2. 6. 2015 uzavřely smlouvu o zápůjčce, žalované bylo poskytnuto 7 000 Kč, tato se zavázala uhradit se zapůjčenou částkou 1 400 Kč poplatek za administrativní činnost, 637 Kč úrok, 2 100 Kč za hotovostní inkaso splátek. Částka měla být uhrazena ve 43 splátkách po 259 Kč. Žalovaná v kartě zákazníka uvedla, že má dvě nezaopatřené děti, není zaměstnána, výše státní podpory činí 7 600 Kč, přídavky 1 000 Kč, je uveden jako příjem matka 11 600 Kč. Žalovaná hradí nájem 9 600 Kč, výdaje domácnosti 8 000 Kč, výdaje na telefon 200 Kč. Dále stejní účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 18. 8. 2015, žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit poplatek za administrativní činnost 1 000 Kč, úrok 455 Kč, poplatek za administrativní inkaso splátek 1 500 Kč. V kartě zákazníka ve stejný den žalovaná uvedla, že její příjem tvoří státní podpora 8 600 Kč, 5 200 Kč, dále uveden příjem matka 11 500 Kč, nájem a inkaso činí 9 500 Kč, výdaje domácnosti 10 000 Kč, splátky půjček 1 165 Kč, telefon 200 Kč. Žalovaná z obou zapůjčených částek uhradila jistinu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dle ustanovení § 1879 o. z. Smlouva byla uzavřena dne 15. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dvě smlouvy o zápůjčce dle ustavení § 2390 o. z. a to dne 2. 6. 2015, kdy žalované bylo poskytnuto 7 000 Kč a dne 18. 8. 2015, kdy žalované bylo poskytnuto 5 000 Kč. Žalobkyně však řádně neprokázala, že by před uzavřením smluv o zápůjčkách byla prověřována solventnost žalované, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, zejména bodu 26., vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášeních spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak neměla spokojit pouze s vyplněnou kartou zákazníka, ale měla aktivně prověřovat finanční situaci žalované. Vzhledem k výše uvedenému jsou tak smlouvy o zápůjčkách dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatné. Soud mohl nárok žalobkyně posoudit jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z., jelikož však z tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila u obou zápůjček jistinu, byla žaloba zamítnuta. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.