109 C 352/2021-64 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 9 654,57 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 511,7 Kč od 26. 11. 2019 do 1. 4. 2020, úrok 21,99 % ročně z částky 7 854,57 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 7 854,57 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni ze společnosti [právnická osoba] [příjmení] s žalovaným dne 28. 11. 2014 uzavřela smlouvu o bankovních produktech a službách, žalovanému byl zřízen bankovní účet č. [bankovní účet]. Zároveň byl poskytnut kontokorentní úvěr do limitu 5 000 Kč. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu, nesplácel řádně a včas. [příjmení] převedla aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 7 854,57 Kč na nově zřízený úvěrový účet. Žalovaný přesto dlužnou částku nesplatil. Žalobkyně se tak domáhá jistiny 7 854,57 Kč, smluvní pokuty 1 800 Kč a úroků, smluvních úroků a úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud činí tento závěr o skutkovém stavu: Dne 21. 1. 2021 společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, ve smlouvě byl přiložen seznam postoupených pohledávek v počtu 18 stran. Pohledávky jsou pod [číslo] až [číslo] [právnická osoba] a žalovaný dne 28. 11. 2014 uzavřeli smlouvu o bankovních produktech a službách, kdy je uvedeno, že banka se zavazuje vést platební účet, neplatební účty, zavazuje se poskytnout kontokorentní úvěr s tím, že bližší specifikace služeb není uvedena. Dne 27. 5. 2019 byla uzavřena další smlouva a to dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, kdy žalovanému byl k běžnému účtu povolen limit 5 000 Kč kontokorentního úvěru od 27. 5. 2019, byla vydána debetní karta. Běžný účet měl číslo [bankovní účet]. 4. Po provedeném dokazování soud žalobu zamítl. V prvé řadě žalobkyně neprokázala ve věci svou aktivní legitimaci. Žalobkyně sice předložila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21. 1. 2021 společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, avšak řádně neoznačila důkaz v tom směru, že v seznamu postoupených pohledávek je také pohledávka za žalovaným. Žalobní tvrzení zcela postrádá jakékoliv bližší označení pohledávky, kdy v seznamu pohledávek jsou uvedeny pohledávky pod [číslo] až [číslo]. Žalobkyně blíže pohledávku neoznačila ani číslem ani stranou, na které se pohledávka za žalovaným má nacházet a takto navržený důkaz nelze označit za řádně navržený důkaz. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto prokazovala listinou nazvanou dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 27. 5. 2019, kterou účastníci smlouvy podepsali, a to [právnická osoba] a žalovaný. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovanému k běžnému účtu byl povolen kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalobní tvrzení však neobsahuje žádná tvrzení, kolik žalovaný měl na úvěru skutečně čerpat a kolik z úvěru uhradil. Je pouze tvrzeno, že celkový dluh, ze kterého není jasno, jak k této části žalobkyně dospěla, byl převeden na jiný účet, než na jehož vedení se účastníci smlouvy dohodli, dluh má činit 7 854,57 Kč na jistině. Jedná se o pouhé tvrzení. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný skutečně finanční prostředky v této výši načerpal. Navíc se jedná o spotřebitelský vztah, žalobkyně je povinna tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však žádné skutečnosti ke zkoumání úvěruschopnosti netvrdila, proto smlouva o úvěru je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně nemohl posoudit ani jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z., jelikož žalobkyně neprokázala, že by žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně skutečně částku 7 854,57 Kč vyčerpal na jistině nebo se mu tato částka dostala do dispozice. Žalobkyně se k jednání u soudu nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti tvrzení a důkazní dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné výdaje.