109 C 356/2021-83 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 19 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 7. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 656,72 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 015 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a částku 2 224 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaný dne 14. 2. 2020 uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 19 500 Kč. Žalovaný se zavázal celkem vrátit částku 23 365 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím stránek [webová adresa]. Účastníci smlouvy si sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dne 29. 3. 2021 byla uzavřena se společností [právnická osoba] smlouva o postoupení pohledávek, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Hodnota pohledávky se skládá z částky 19 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 3 865 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 224 Kč, neuhrazených paušálních nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, když je účtováno za upomínku 50 Kč. Žalobkyně požaduje částku 3 865 Kč jako nesplacený úrok a částku 150 Kč náklady na upomínání, dohromady 4 015 Kč. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 656,72 Kč je vypočten z částky 19 500 Kč od 7. 12. 2020 do 4. 5. 2021. Účelně vynaložené náklady na vymáhání byly oznámeny žalovanému, tedy že pokud neposkytne součinnost a neuhradí dlužnou částku, bude mu účtováno za odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč, přičemž v částce 690 Kč je uplatněn jeden obyčejný dopis a 3 osobní návštěvy. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení je vypočtena za období od 5. 5. 2021 do 6. 5. 2021 z částky 19 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, smlouvy o úvěru [číslo] jež měli uzavřít [právnická osoba] a žalovaný 14. 2. 2020, přičemž celková částka úvěru činí 4 000 Kč, smlouvy o úvěru [číslo] jež měli uzavřít [právnická osoba] a žalovaný dne 10. 11. 2020 s výší úvěru 19 500 Kč soud neučinil žádné závěry o skutkovém stavu, když smlouvy nejsou účastníky podepsány. 4. Z výpisu banky [právnická osoba] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] na účet, který je označen jménem žalovaného, zaslala dne 25. 2. 2020 částku 1 000 Kč, de 14. 2. 2020 částku 4 000 Kč, 6. 3. 2020 částku 500 Kč, 1. 4. 2020 částku 500 Kč, 6. 4. 2020 částku 500 Kč, 7. 4. 2020 částku 500 Kč, 26. 2. 2020 částku 1 000 Kč, 28. 2 2020 částku 1 000 Kč, 5. 3. 2020 částku 1 000 Kč, 17. 3. 2020 částku 1 000 Kč, 3. 4. 2020 částku 1 000 Kč, 31. 3. 2020 částku 1 500 Kč, 19. 2. 2020 částku 3 000 Kč a 30. 3. 2020 částku 3 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, soud zjistil, že účastníci této smlouvy postoupili pohledávky, přičemž dle přílohy 7 pod [číslo] měla být postoupena také pohledávka za žalovaným. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně soud posoudil podle ust. § 1879 o. z., když žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž předmětem postoupení byla i tvrzená pohledávka za žalovaným. Pokud jde o smlouvu o úvěru, tak tato byla posouzena podle ust. § 2395 o.z. Žalobkyně tvrdila, že společnost [právnická osoba] a žalovaný dne 14. 2. 2020 uzavřeli smlouvu o úvěru. Byla předložena listina nazvaná smlouva o úvěru [číslo] s datem 10. 11. 2020, kde je uvedeno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný měli uzavřít smlouvu o úvěru, který byl spotřebitelský, neúčelový, splatný jednorázově, jistina úvěru měla činit 19 500 Kč. Dále byla předložena listina nazvaná smlouva o úvěru také s [číslo] kterou měli uzavřít [právnická osoba] a žalovaný dne 14. 2. 2020, jednalo se opětovně o spotřebitelský neúčelový úvěr splatný jednorázově, jistina úvěru měla činit 4 000 Kč Ani jedna z těchto listin však není účastníky podepsána, a to ani elektronicky. Žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli jakoukoliv dohodu, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze uzavřít písemně také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Pokud by žalovaný dokument podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, je vždy z hlediska dokazování podstatné prokázat identitu jednající osoby a integritu – následnou nezaměnitelnost podepsaného dokumentu. Toto však prokázáno nebylo. Navíc soud poukazuje na rozpory v tvrzení a důkazech, kdy je tvrzeno, že 14. 2. 2020 měla být uzavřena smlouva o úvěru s jistinou 19 500 Kč. Je však předkládána listina s datem 14. 2. 2020, na které je uváděna jistina 4 500 Kč. Jiná listina, která je datována dnem 10. 11. 2020 a má být také tvrzenou smlouvou o úvěru, však obsahuje částku 19 500 Kč, tedy částku z žalobních tvrzení. Obě listiny mají navíc stejné číslo smlouvy o úvěru. Žalobním tvrzením neodpovídají ani platby, které byly společností [právnická osoba] zasílány, když se jedná celkem o 14 plateb zasílaných v rozmezí od 14. 2. 2020 do 7. 4. 2020 a nejedná se tak o jednorázový úvěr, který je prokazován nepodepsanou smlouvou. Soud nárok žalobkyně nemohl posoudit ani z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z., když z výpisu z účtu [právnická osoba] vyplývá, že účet byl veden na jméno [právnická osoba], nelze však učinit závěr, že byl zasílán na účet žalovaného, jelikož údaj o příjemci poskytuje ta osoba, která daným účtem disponuje a neznamená to, že účet uvedený (na který finanční prostředky byly zaslány) je v dispozici žalovaného. Žalobkyně se k jednání u soudu nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.