117 C 258/2022-27 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 080 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za období dubna až listopadu 2021 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaný tyto poplatky neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně požaduje také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to ode dne následujícího po jejich splatnosti stanovené zákonem, do dne vyhotovení žaloby, tj. do [datum], což činí 50,88 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a za současné nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se v červnu 2016 přihlásil do evidence poplatníků televizních poplatků jako držitel televizního přijímače. Od tohoto dne mu vznikla povinnost hradit televizní poplatky ve výši stanovené zákonem, avšak žalovaný tyto poplatky v měsících duben a listopad 2021 řádně nehradil, když v tomto období nezaplatil na poplatcích ničeho. Za uvedené období mu tak vznikl dluh v celkové výši 1 080 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství dopisem ze dne [datum]. Součástí výzvy je i výpis detailu dluhu žalovaného na těchto poplatcích. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou v přihlášce poplatníka televizních poplatků dne [datum] a byla vrácena zpět žalobkyni, neboť žalovaný byl na uvedené adrese neznámý. 4. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalovaný jako fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku. Tento poplatek je povinen platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1, 2 citovaného zákona). Žalovaný však svou zákonnou povinnost nesplnil a žalobkyni tak dluží za výše uvedené měsíce celkovou částku 1 080 Kč (tj. za 8 měsíců po 135 Kč). Současně soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, neboť splatnost poplatku je § 7 odst. 3 citovaného zákona stanovena vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, do dne sepisu žaloby [datum], když za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. Úroky činí kapitalizovanou částku 50,88 Kč. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 126 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 AT, celkem 200 Kč, a náhrada 21 % DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč.