117 C 341/2020-43 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 5. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po původní žalované [celé jméno původní účastnice] zaplacení částky 1 283 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených závazků z pojistné smlouvy. Jelikož původní žalovaná po podání žaloby zemřela, soud usnesením ze dne 11. 3. 2022 č. j. [číslo jednací] rozhodl, že na straně žalované bude pokračováno s žalovanou [celé jméno žalované], jako právní nástupkyní původní žalované (dědičkou). Svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 12. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět, neboť žalovaná dne 23. 3. 2022, tj. po podání žaloby, uhradila žalobkyni na svůj dluh částku 1 362 Kč, která byla žalobkyní započtena na úhradu jistiny a kapitalizovaného úroku z prodlení a dále částku 51 Kč, kterou žalobkyně považuje za zálohu na úhradu nákladů řízení. Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 věta prvá téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Vzhledem k procesnímu úkonu žalobkyně, kterým vzala svou žalobu zcela zpět před tím, než bylo ve věci nařízeno první jednání, soud řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované. Podle § 146 odst. 1, písm. c) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když žaloba byla podána oprávněně, neboť k úhradě dlužné částky došlo až po podání žaloby. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 200 Kč) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. v částce 189 Kč. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Soud zavázal žalovanou tyto náklady řízení žalobkyni uhradit bez ohledu na sdělení zástupce žalobkyně, že žalovaná na tyto náklady řízení již žalobkyni částečně plnila, jelikož soud je povinen o nákladech řízení rozhodnout bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§151 odst. 1 o. s. ř.) a žalobkyně se jejich úhrady ani částečně nevzdala. Je však nutné podotknout, že žalovaná z titulu náhrady nákladů řízení již žalobkyni uhradila částku ve výši 51 Kč a má tedy nárok, aby tato částka byla na výši přiznaných nákladů řízení započtena, a není již tedy povinna tyto náklady řízení hradit opětovně.