117 C 366/2021-59 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2021 se původní žalobkyně (původně společnost [právnická osoba], [IČO]), domáhala po žalovaném zaplacení částky 190 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených závazků z pojistné smlouvy pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti ze dne 6. 6. 2016. Svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne 14. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět, neboť žalovaný dne 10. 12. 2021, tj. po podání žaloby, uhradil žalobkyni na svůj dluh částku 210 Kč, která byla žalobkyní započtena na úhradu jistiny ve výši 190 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 190 Kč za dobu od 29. 9. 2020 do 10. 12. 2021 ve výši 18,81 Kč a ve zbývající části 1,19 Kč považuje žalobkyně za zálohu na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s tímto řízením. Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 věta prvá téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. V daném případě vzala žalobkyně svou žalobu zcela zpět dříve, než začalo jednání, dle výše citovaných ustanovení o. s. ř., soud proto řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného. Podle § 146 odst. 1, písm. c) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když žaloba byla podána oprávněně, neboť k úhradě dlužné částky došlo až po podání žaloby. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 ve spojení s ust. § 14b odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 190 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby), přičemž celková výše odměny byla přiznána ve výši tarifní hodnoty dle ust. § 8 AT, dále z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (zpětvzetí žaloby) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (zpětvzetí žaloby) dle ust. § 13 AT. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. ve výši 229 Kč. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 719 Kč. Soud zavázal žalovaného tyto náklady řízení žalobkyni uhradit bez ohledu na sdělení zástupce žalobkyně, že žalovaný na tyto náklady řízení již žalobkyni částečně plnil, jelikož soud je povinen o nákladech řízení rozhodnout bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§151 odst. 1 o. s. ř.) a žalobkyně se jejich úhrady ani částečně nevzdala. Je však nutné podotknout, že žalovaný z titulu náhrady nákladů řízení již žalobkyni uhradil částku ve výši 1,19 Kč a má tedy nárok, aby tato částka byla na výši přiznaných nákladů řízení započtena, a není již tedy povinen tyto náklady řízení hradit opětovně.