117 C 377/2021-45 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 446 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených závazků z pojistné smlouvy„ Flexi rizikové životní pojištění“ uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 12. 2021 č. j. [číslo jednací] bylo pro částečné zpětvzetí žaloby řízení co do částky 5 446 Kč zastaveno. Předmětem řízení tedy zůstal úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu od [datum] do [datum] ve výši 245 Kč a náklady řízení. Svým podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět, neboť na žalovanou pohledávku byly provedeny další platby v celkové výši 4 356 Kč (platba ve výši 2 178 Kč ze dne [datum] a ze dne [datum]), které žalobkyně započetla na úhradu příslušenství žalované pohledávky a úhradu dalších nákladů řízení po žalovaném nepožadovala. Dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Dle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 věta prvá téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle odst. 4 téhož ustanovení neplatí ustanovení odstavce 3, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod manželství, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není. Vzhledem k procesnímu úkonu žalobkyně, kterým vzala svou žalobu zcela zpět před prvním jednáním, soud řízení zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného. Podle § 146 odst. 1, písm. c) o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o. s. ř., když žaloba byla podána oprávněně, neboť k úhradě dlužné částky došlo až po podání žaloby. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 200 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (sepis částečného zpětvzetí žaloby) a ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (sepis zpětvzetí žaloby učiněný až po částečném zpětvzetí žaloby, kdy předmětem řízení zůstal již jen úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 245 Kč), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 600 Kč ke dvěma úkonům právní služby (sepis částečného a sepis úplného zpětvzetí žaloby) dle ust. § 13 AT. Jelikož advokátka žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokátky na úhradu 21% DPH ve výši 693 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 4 393 Kč. Žalovaný však byl zavázán k úhradě nákladů řízení pouze v částce 4 111 Kč, když žalobkyně započetla na náhradu nákladů řízení uhrazenou částku 4 111 Kč (4 356 Kč – 245 Kč) a úhradu dalších nákladů řízení po žalovaném výslovně nepožadovala. Soud zavázal žalovaného tyto náklady řízení žalobkyni uhradit bez ohledu na sdělení zástupkyně žalobkyně, že žalovaný již tyto náklady řízení žalobkyni uhradil, jelikož soud je povinen o nákladech řízení rozhodnout bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), a právo žalobkyně na náhradu nákladů řízení vzniká až tímto soudním rozhodnutím. Je však nutné podotknout, že žalovaný pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení již žalobkyni uhradil, a není tedy povinen tyto náklady řízení hradit opětovně.