117 C 382/2021-28 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za období od července 2018 do srpna 2020 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaná tyto poplatky neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Žalobkyně požaduje také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, a to ode dne následujícího po jejich splatnosti stanovené zákonem, do dne vyhotovení žaloby, tj. do [datum], což činí 623,99 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, prvního jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a za současné nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se v lednu 2014 přihlásila do evidence poplatníků televizních poplatků jako držitel televizního přijímače. Od tohoto dne jí vznikla povinnost hradit televizní poplatky ve výši stanovené zákonem, avšak žalovaná tyto poplatky v měsících červenec 2018 až srpen 2020 řádně nehradila, když v tomto období nezaplatila na poplatcích ničeho. Za uvedené období jí tak vznikl dluh v celkové výši 3 510 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně příslušenství dopisem ze dne [datum]. Součástí výzvy je i výpis detailu dluhu žalované na těchto poplatcích. Výzva byla žalované zaslána na adresu uvedenou v přihlášce poplatníka televizních poplatků dne [datum]. Žalovaná na výzvu nereagovala. 5. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalovaná jako fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku. Tento poplatek je povinna platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1, 2 citovaného zákona). Žalovaná však svou zákonnou povinnost nesplnila a žalobkyni tak dluží za výše uvedené měsíce celkovou částku 3 510 Kč (tj. za 26 měsíců po 135 Kč). Současně soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, neboť splatnost poplatku je § 7 odst. 3 citovaného zákona stanovena vždy nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, do dne sepisu žaloby [datum], když za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. Úroky činí kapitalizovanou částku 623,99 Kč. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 1 126 Kč Částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), činila odměna za jeden úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 AT, celkem 200 Kč, a náhrada 21 % DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 126 Kč.