106 C 53/2023-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 29. 11. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 212 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené dne 11. 8. 2021 elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal odebírat elektřinu a platit sankce a platit cenu ve výši stanovené ve smlouvě. Žalovaný porušil tuto povinnost, když za období od 11. 8. 2021 do 29. 12. 2021 neuhradil ve lhůtě splatnosti vyúčtování spotřeby elektřiny, a to faktura [číslo] ze dne 19. 10. 2021, splatná 5. 11. 2021, na částku 5 560 Kč a faktura [číslo] ze dne 30. 12. 2021, splatná 17. 1. 2022, na částku 10 652 Kč Celkem bylo vyúčtováno 16 212 Kč, zaplaceno nebylo ničeho. K úhradě zbývá 16 212 Kč. Žalovaný byl písemně vyzýván k úhradě, ovšem bezvýsledně a dne 29. 7. 2022 mu byla zaslána upomínka před žalobou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 4. 4. 2023, se nedostavil žádný z účastníků. Zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast, žalovaný svou neúčast neomluvil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje při tom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 8. 2021, že žalobkyně se zavázala na základě podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za to stanovenou cenu. Cena byla sjednána ve formě cenového tarifu a žalovaný se zavázal hradit stanovené zálohy. Účastníci si sjednali korespondenční adresu [adresa]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturu [číslo] za odběr elektřiny za období od 11. 8. 2012 do 13. 10. 2021 na celkovou částku 5 560 Kč. Faktura byla žalovanému odesílána na adresu [adresa]. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturu [číslo] za odběr elektřiny za období od 14. 10. 2021 do 29. 12. 2021 na celkovou částku 10 652 Kč. Faktura byla žalované mu odesílána na adresu [adresa]. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2022 upomínala žalobkyně žalovaného o úhradu neuhrazené pohledávky v celkové výši 16 212 Kč se stávající z neuhrazené faktury [číslo] na částku 5 560 Kč a faktury [číslo] na částku 10 652 Kč, s výzvou k plnění do 19. 8. 2022 s upozorněním, že v případě neuhrazení žalobkyně přistoupí k soudnímu vymáhání pohledávky. Z podacího archu vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 1. 8. 2022 zásilku na adresu [adresa žalovaného]. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 11. 8. 2021 uzavřel žalovaný s žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal hradit sjednanou cenu za odebranou elektřinu. Žalobkyně vyúčtovala žalovaného fakturou [číslo] ze dne 19. 10. 2021 cenu za odebranou elektřinu ve výši 5 560 Kč za období od 11. 8. 2021 do 13. 10. 2021. Žalobkyně vyúčtovala žalovaného fakturou [číslo] ze dne 30. 12. 2021 cenu za odebranou elektřinu ve výši 10 652 Kč za období od 14. 10. 2021 do 31. 10. 2021. Dne 1. 8. 2022 odesílala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění neuhrazených faktur na celkovou částku 16 212 Kč ve lhůtě do 19. 8. 2022. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospívá soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí bylo vyhověno. Uzavřením smlouvy vznikl mezi účastníky právní vztah, v důsledku kterého žalovanému vznikla povinnost řádně a včas hradit žalobkyni dodávky za odebranou elektřinu. Po právní stránce je věc posouzena dle zák. č. 89/2012 Sb. ust. § 2079 a zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný byl zavázán k úhradě částky 16 212 Kč, jenž představuje neuhrazenou dodávku elektřiny za období od 11. 8. 2021 do 13. 10. 2021 ve výši 5 560 Kč a za období od 14. 10. 2021 do 31. 10. 2021 ve výši 10 652 Kč. Nárok na příslušenství vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z. Výše příslušenství se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 400 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady hotových výdajů ve výši 2 x RP po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně osvědčila soudu, že žalovaného ve lhůtě nejméně sedm dnů před podáním žaloby vyzvala k plnění, čímž jí vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.