108 C 226/2023-70 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 18 864 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 4. 2022 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 19. 4. 2022 (dále jen " Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaný se, jak vyplývá ze Smlouvy, zavázal zaplatit částku 16 000 Kč spolu s příslušenstvím do 11. 5. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem [číslo] Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla jednak povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % ze splatné, avšak nezaplacené částky, a to za každý den prodlení a jednak povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a dílčí smlouvy o postoupení postoupena na žalobkyni. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 18 964 Kč, tj. na nesplacené jistiny 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokutě 2 864 Kč, na neuhrazené paušální náhradě nákladů na upomínání 100 Kč. Žalovaný je v prodlení a žalobkyně se proto domáhá také zaplacení úroků z prodlení. 2. Ze smluv o úvěru ze dne 10. 4. 2022 a 19. 4. 2022 má soud za prokázáno, že jako smluvní strany jsou v nich označeny [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient a vymezují výši jistiny, sazbu úroků a další smluvní práva a povinnosti. Nejsou opatřeny podpisem ani jedné ze smluvních stran. Z části výpisu z účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázáno, že na tento účet byla dne 20. 3. 2022 poukázána z účtu č. [bankovní účet] částka 0,01 Kč s identifikací„ [celé jméno žalovaného]“. Z části výpisu z účtu [číslo] má soud za prokázáno, že dne 11. 4. 2022 byla z tohoto účtu odeslána na účet č. [bankovní účet] částka 8 000 Kč a dne 19. 4. 2022 částky 8 000 Kč a 4 000 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022, jak má soud za prokázán ze smluv o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výzev a poštovních podacích archů. 3. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi jejím právním předchůdcem, [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě [anonymizováno] poskytla žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, žalovaný se zavázal jej vrátit a pro případ, že žalovaný nedodrží svůj závazek, stíhá jej povinnost zaplatit smluvní pokutu a paušální náklady vymáhání pohledávky. K prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru však žalobkyně neposkytla soudu žádný důkaz, z něhož by bylo možné mít takovou skutečnost za prokázánu. Smlouva o úvěru není podepsána ani jednou ze smluvních stran. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] nelze mít za prokázáno, že právě žalovaný zaplatil právě [právnická osoba] verifikační platbu. Z výpisu z účtu [číslo] pak nelze mít za prokázáno, že právě [anonymizováno] poté zaslala právě žalovanému celkem částku 16 000 Kč, neboť není zřejmé, kdo jsou majitelé všech zainteresovaných bankovních účtů. Soud s ohledem na výše uvedené nemá za prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, z níž by žalovanému vznikla práva a povinnosti, jejichž splnění se žalobkyně v tomto řízení dovolává. Dále nemá soud ani za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky, které za absence smluvního důvodu plnění představují bezdůvodné obohacení žalovaného. Soud proto žalobu bez dalšího v celém rozsahu zamítl. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. Žalobkyně je účastník sporného řízení a leží na ní povinnost skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku tvrdit a prokázat. Pokud pak účastník rozhodné skutečnosti netvrdí, či neprokazuje, nastupuje poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové poučení však soud poskytne pouze a jedině tomu účastníku, který se dostaví k ústnímu jednání soudu, neboť jde o poučovací povinnost, kterou má soud pouze a jedině při ústním jednání. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se však žalobkyně nedostavila a zbavila se tak vlastním jednáním možnosti být poučena o potřebě dalšího dokazování o jím tvrzených skutečnostech. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.