108 C 276/2023-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 86 271,98 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], [země] jako původním věřitelem a postupitelem a společností žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 1. 4. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 86 271,98 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 1. 1. 2023. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách [webová adresa] zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala ve výši 86 271,98 Kč a splatností dne 1. 1. 2023. Před poskytnutím úvěru věřitel prověřil úvěruschopnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě těchto informací neměl věřitel pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaná za dobu od 1. 4. 2019 do 27. 9. 2022 vyčerpala celkem částku 153 648 Kč a v období od 17. 4. 2019 do 4. 9. 2022 zaplatila celkem částku 292 602,57 Kč. Žalovaná byla upomínána o úhradu dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, avšak bezvýsledně. 2. Dne 1. 4. 2019 je datována listina označená jako smlouva o revolvingovém úvěru, v níž je společnost [právnická osoba] označena jako věřitel a žalovaná jako klient. Předmět listiny je vymezení smluvních práva povinností obou stran při poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 80 000 Kč Smlouva neobsahuje žádný projev vůle ani jedné ze smluvních stran. Tyto skutečnosti má soud z listiny za prokázány. Dne 27. 1. 2020 uzavřela společnost [právnická osoba] jak o postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, na jejímž základě pak dne 18. 11. 2021 uzavřely tytéž smluvní strany dodatek [číslo]. Předmětem převodu pohledávek byla mimo jiné pohledávka za žalovanou v celkové výši 86 271,98 Kč Tyto skutečnosti má sodu za prokázány ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku [číslo] k této smlouvě a části seznamu postoupených případů. 3. Kromě výše uvedeného soud provedl důkaz obchodními podmínkami, listinami na čl. 23 a 24 spisu, platební historií, standardními informacemi, oznámením o postoupení., předžalobní výzvou a podacím lístkem. Z těchto listin neučinil soud s ohledem na níže uvedený právní závěr žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 4. Žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že mezi jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Tuto skutečnost však žalobkyně v řízení neprokázala. Listina označená jako smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje žádný projev vůle smluvních stran a v řízení nebyl tvrzen ani prokázán jiný způsob uzavření smlouvy. Pokud by se žalobkyně dostavila k ústnímu jednání soudu, byla by v tomto směru soudem o nedostatcích v žalobních tvrzeních a důkazních návrzích v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena a byl by jí dán prostor k jejich doplnění. Takové poučení však soud poskytne pouze a jedině tomu účastníku, který se dostaví k ústnímu jednání soudu, neboť jde o poučovací povinnost, kterou má soud pouze a jedině při ústním jednání. Žalobkyně se však k jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být ze strany soudu poučena. Z absence smluvního důvodu nároku se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět z jiného právního titulu, neboť pokud předchůdce žalobkyně poskytl žalované bezesmluvně finanční prostředky, mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení žalované. Sama žalobkyně však tvrdila, že žalovaná vyčerpala finanční prostředky ve výši 153 648 Kč, avšak zaplatila předchůdci žalobkyně částku 292 602,57 Kč. Žalovaná tak zaplatila téměř dvojnásobek částky, kterou dle tvrzení žalobkyně vyčerpala, a žádné bezdůvodné obohacení u ní proto nelze shledat. S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když smluvní základ nároku žalobkyně nebyl prokázán a bezesmluvní nárok byl zaplacen. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.