108 C 43/2023-62 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 15 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastnicemi dne 15. 4. 2021 distančním způsobem na adrese [webová adresa]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 11 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých, žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v centrální evidenci exekucí, v insolvenci, v registru neplatných dokladů, v registru PČR hledaných osob, v registru politicky aktivních osob, v registru„ sankční seznamy“ a interních registrech historie klienta. Jak vyplývá z přiloženého výpisu o úspěšném posouzení úvěruschopnosti žalované, úvěr byl poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalované. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s ní související, včetně osobních informací (a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí), k čemuž poskytla žalovaná svůj předchozí souhlas. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy. Nadto se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala (potvrdila správnost čísla účtu, vlastníka účtu, jméno a příjmení). Prostřednictvím služby [právnická osoba] [anonymizováno] (sídlem [adresa], [země], registrované pod [číslo]), tím, že výše uvedené [právnická osoba] zpřístupnila svůj bankovního účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Úvěr byl vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně společnosti [právnická osoba] dne 20. 4. 2021 v částce 2 000 Kč, dne 23. 4. 2021 v částce 900 Kč, dne 23. 4. 2021 v částce 4 000 Kč, dne 22. 4. 2021 v částce 1 100 Kč a dne 15. 4. 2021 v částce 3 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelné služby, a to službu“ [anonymizována dvě slova] za poplatek ve výši 110 Kč a službu“ [anonymizováno] za poplatek ve výši 825 Kč. Úvěr byl splatný dne 15. 5. 2021. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 11 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 610 Kč, poplatku za službu„ [anonymizována dvě slova]“ 110 Kč, poplatku za službu„ [anonymizováno]“ 825 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 540,50 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 1 715 Kč. Kromě toho má žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky za dobu od 16. 5. 2021 do 13. 8. 2021 a úroku z prodlení v zákonné výši od 16. 5. 2021 do zaplacení. 2. Dne 15. 4. 2021 je datována smlouva o úvěru, v níž žalobkyně je označena jako věřitel a žalovaná jako dlužník. V listině jsou vymezena smluvní práva a povinnosti při poskytnutí úvěru až do výše 11 000 Kč Smlouva neobsahuje žádný projev vůle žalované. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti má soud za prokázáno, že obsahuje text„ Ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP). Protiúčet: [celé jméno žalované]. Číslo účtu: [bankovní účet]. Datum: [rok] [číslo]“ 3. Z listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli má soud za prokázáno, že se jedná o listinu vystavenou samotnou žalobkyní obsahující údaje o pěti bankovních transakcích z účtu žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet]. 4. Kromě výše uvedeného provedl soud dále důkaz kopií občanského průkazu žalované, výpisem posouzení úvěruschopnosti, údaji o poskytovateli, obchodními podmínkami, sazebníkem a listinou označenou jako identifikované příjmy, z nichž s ohledem na níže formulovaný právní závěr neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění. 5. Žalobkyně v řízení tvrdila, že mezi ní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském, úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z listinných důkazů předložených žalobkyní tato skutečnost neplyne. Listina označená jako úvěrová smlouva sice obsahuje identifikační údaje žalované, postrádá však jakýkoliv projev vůle žalované, aby mohla být důkazem o vzniku dvoustranného závazku mezi žalovanou a žalobkyní s vymezením konkrétních práv a povinností. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ze kterého by bylo možno zjistit jakékoliv právní jednání žalované. Listina označená jako Autorizace ověření totožnosti není žádným důkazem o právním jednání žalované. Za absence jakékoliv verifikace subjektu či systému, z něhož tato autorizace pochází, se jedná pouze o list papíru s napsaným textem bez jakékoliv důkazní síly. Za absence prokázaného smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět z titulu bezesmluvního plnění. Dospěl k závěru, že ani takto žalobě nelze (byť částečně) vyhovět, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně částku 11 000 Kč zaslala na účet, jehož majitelem je právě žalovaná a že se v důsledku toho žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Listina, označená jako Přehled bankovních transakcí, je listinou vyhotovenou samotnou žalobkyní a údaje v ní uvedené nelze ověřit z žádného důkazů provedeného v řízení. Tvrzení žalobkyně o provedení bankovních transakcí na účet třetí osoby nelze prokázat pouze listinou, jejímž autorem je právě žalobkyně. Na žalobkyni leželo důkazní břemeno o jí tvrzených skutečnostech a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala (neboť byla po celou dobu řízení nečinná), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalované nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala smluvní právní důvod svého nároku, se soud zabýval také otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. Dospěl k závěru, že ani takto žalobě vyhovět nelze, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že žalovaná od žalobkyně čerpala bezesmluvní plnění, a je povinna jí je zaplatit. Žalobkyně je účastník sporného řízení a leží na ní povinnost skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku tvrdit a prokázat. Pokud pak účastník rozhodné skutečnosti netvrdí, či neprokazuje, nastupuje poučovací povinnost soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové poučení však soud poskytne pouze a jedině tomu účastníku, který se dostaví k ústnímu jednání soudu, neboť jde o poučovací povinnost, kterou má soud pouze a jedině při ústním jednání. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se však žalobkyně nedostavila a zbavila se tak vlastním jednáním možnosti být poučena o potřebě dalšího dokazování o jí tvrzených skutečnostech. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.