6 C 257/2020-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Řízení ve věci bylo zahájeno dne [datum]. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalovaném uhrazení částky ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění své žaloby žalobce uvedl, že s žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše [částka]. Použití peněžních prostředků nebylo nijak účelově vázáno a úvěr je veden na úvěrovém účtu. Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky pro spotřebitelské úvěry a sazebník. Žalovaný vyčerpal ke dni [datum] celou částku [částka], kterou se zavázal splácet v [anonymizována dvě slova] po [částka] vždy ke každému [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. První splátka byla stanovena na den [datum] a poslední na den [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit i s dohodnutými úroky. Jelikož úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za splatný ke dni [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno a byl vyzván k úhradě dluhu. Do dne podání žaloby neuhradil žalovaný ničeho. Svou žalobou žalobce nárokuje ke dni podání žaloby ([datum]) jistinu úvěru po splatnosti ve výši [částka], poplatky po splatnosti ve výši [částka] a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši [anonymizována dvě slova] z jistiny pohledávky ve výši [částka] z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne [datum] do dne [datum] v kapitalizované výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizována dvě slova] z jistiny a poplatků ve výši [částka] z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne [datum] do dne podání žaloby [datum] v kapitalizované výši [částka], a to v souladu se [anonymizováno] a [anonymizováno]. Žalovanému byla [datum] zaslána předžalobní výzva, přesto ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobce byl řádně omluven a soud tak jednal a rozhodoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to žádostí o poskytnutí úvěru ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum] spolu s předsmluvními informacemi a obchodními podmínkami, výpisem z účtu, výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum], oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování má soud za to, že se vztah účastníků řídí občanským zákoníkem, přičemž bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr a žalovaný se smluvně zavázal vrátit jistinu včetně příslušenství spočívajícího v úroku stanoveném ve smlouvě, kdy v podmínkách úvěru podepsaných žalovaným uvedeno, že souhlasí s tím, že bude hradit tam sjednané úroky a poplatky. Žalovaný nedostál závazkům stanoveným ve smlouvě, a to ani přes několikeré písemné výzvy, a soud ho proto zavázal k zaplacení zůstatku jistiny a úroků tak, jak je uvedeno shora. 8. Nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení má oporu v ust. § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 10. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím a uhradit mu náklady řízení do [anonymizováno] dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do [anonymizováno] dnů od právní moci rozsudku. 11. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.