12 C 202/2022-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 7. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 420 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 120 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“). Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným žalobkyně odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyní žalovanému. Splatnost příspěvku nastává uplynutím nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 16. 9. 2021, výzva byla doručena dne 1. 10. 2021. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale v období od 9. 12. 2020 do 25. 1. 2021, tedy 48 dní, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv je tato povinnost uložena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. V daném období byl provozovatelem/vlastníkem vozidla žalovaný. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku ve výši 3 120 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč. Základ příspěvku je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou, která je v tomto případě 65 Kč, a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (65 Kč x 48 dnů = 3 120 Kč). 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nebyl pojišťovnou informován o nezaplacení pojištění a tudíž si nebyl ani vědom předčasného vypovězení pojištění. Nebyla mu rovněž doručena žádná upomínka, o které se žalobkyně zmiňuje. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný vyjádřil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v rámci svého vyjádření. 4. Z provedených listinných důkazů vyplývá následující skutkový stav. Žalovaný byl mimo jiné v období od 9. 12. 2020 do 25. 1. 2021, tedy 48 dní, vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka]. V předmětném období nebylo vozidlo žalovaného pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 16. 9. 2021 k uhrazení příspěvku ve výši 3 420 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu [adresa žalovaného], ačkoli žalovaný má již od 4. 3. 2020 evidované trvalé bydliště na adrese [adresa žalovaného]. Ze sdělení registru silničních vozidel přitom vyplývá, že adresa bydliště vlastníka/provozovatele vozidla v registru silničních vozidel je propojená s adresou evidovanou v evidenci obyvatel, a proto dojde-li ke změně bydliště v evidenci obyvatel, dojde tím automaticky i ke změně bydliště v registru silničních vozidel; tato automatická změna bydliště nastává nejpozději do cca 3 dnů od zápisu změny v evidenci obyvatel. Žalovaný tedy v době odeslání výzvy k úhradě příspěvku měl již evidováno bydliště na adrese [adresa žalovaného], a to i v registru silničních vozidel. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalovaný nesplnil svoji zákonnou povinnost, když v době od 9. 12. 2020 do 25. 1. 2021 neměl uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem výše specifikovaného vozidla dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a podle § 4 tohoto zákona byl coby vlastník předmětného vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti. Tato povinnost však podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku, jejíž náležitosti jsou uvedeny dále v odst. 7 zákona. Žalobkyně sice výzvu odeslala, avšak na nesprávnou adresu, nelze proto mít odeslání výzvy žalovanému za splněné. Pokud pak jde o zbylé upomínky, které žalobkyně soudu doložila, pak tyto byly vesměs odeslány až po rozhodné době jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek a vždy na nesprávnou adresu, mnohdy ani nesplňují zákonná kritéria uvedená v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala splnění podmínky § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť na odeslání výzvy je vázána nejen povinnost uhradit příspěvek, ale také náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 4 odst. 4 tohoto zákona. 6. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému by příslušelo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, ale jelikož mu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. 7. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.